Lucemburk/Praha - Evropská komise podala u Soudního dvora Evropské unie žaloby proti Česku, Maďarsku a Polsku kvůli jejich odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl. V tiskové zprávě o tom ve čtvrtek informoval mluvčí soudu.
Už na počátku loňského prosince tento krok avizoval první místopředseda EK Frans Timmermans. Naznačil tehdy, že věc stále může vyřešit změna přístupu trojice středoevropských zemí.
"Evropská komise podala žaloby před Soudním dvorem EU proti České republice (C-719/17), Polsku (C-715/17) a Maďarsku (C-718/17) kvůli porušení předpisů práva EU o relokaci žadatelů o azyl," uvedl v tiskové zprávě mluvčí soudu Balázs Lehóczki.
Česká republika udělá podle premiéra Andreje Babiše vše pro to, aby žaloba neměla na ČR žádný dopad. Téma chce probrat se šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem při večeři 29. ledna.
V rozhovoru s ČTK Lehóczki uvedl, že čtvrtkem začíná procedura, kterou zahájila Evropská komise. Žalované státy včetně Česka mají nyní právo na krok komise reagovat.
První slyšení podle mluvčího lze očekávat v závěru tohoto roku. "V listopadu či v prosinci, ne dříve," řekl Lehóczki.
Účastníkem tohoto slyšení mohou být kromě Česka, Maďarska, Polska a Evropské komise i další členské země EU, které o to budou mít zájem.
Zhruba dva až tři měsíce po tomto slyšení by se měl k žalobám vyjádřit generální advokát soudního dvora. "Celý proces může trvat až 18 měsíců," upozornil mluvčí soudu, podle kterého ale soudci mohou délku řízení zkrátit. "To ale není automatické," dodal Lehóczki.
Nechtěly se podílet
Na počátku loňského prosince první místopředseda Evropské komise Timmermans uvedl, že Česko, Maďarsko a Polsko dál neplní své povinnosti plynoucí z programu jednorázového přerozdělování žadatelů o azyl. A to přesto, že Soudní dvůr EU na počátku září potvrdil jeho platnost.
Odpovědi trojice zemí ale byly neuspokojivé a tyto státy nijak nenaznačily, že se na věci chtějí začít podílet, psalo se v posledním hodnocení komise. Timmermans proto avizoval, že Brusel přikročí k žalobě.
Program, na kterém se státy EU přes odpor Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska shodly v roce 2015, skončil po dvou letech loni v září.
Slovensko a Maďarsko neuspěly u unijního soudu s žalobou na způsob, jakým bylo o programu rozhodnuto. Soud naopak řekl, že jednorázový mechanismus byl adekvátní reakcí na migrační krizi.
Kvóty se nenaplnily
Mechanismus kvót měl pomoci Řecku a Itálii, kam se uchýlilo množství uprchlíků mířících do Evropy ze Sýrie, ale také z dalších států, třeba z Afriky. Obě jihoevropské země příliv migrantů nezvládaly.
Plán předpokládal přesun celkem až 160 000 lidí s nárokem na mezinárodní ochranu, ovšem státy si z Řecka a Itálie rozebraly jen o něco více než 32 000 osob, oznámila v prosinci komise.
Česko přijalo pouze 12 lidí a vláda premiéra Bohuslava Sobotky jednoznačně oznámila, že se na programu podílet nehodlá. Podobný postoj zastává také prezident Miloš Zeman i nový ministerský předseda Andrej Babiš.
