Ženeva/Caracas - Venezuelské bezpečnostní složky se zřejmě dopustily zločinů proti lidskosti tvrdými zákroky proti demonstrantům. Oznámil to v pondělí podle agentury Reuters vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn a dodal, že policejní brutalita ve Venezuele si žádá mezinárodní vyšetřování. Venezuelské ministerstvo zahraničí tvrzení představitele OSN označilo za nepodložené a uvedlo, že země je opět na cestě k právnímu pořádku a k demokracii.
Ve Venezuele se již několik měsíců konají demonstrace proti levicovému prezidentovi Nicolási Madurovi, jehož kritici mu dávají za vinu hlubokou hospodářskou krizi a obviňují ho z autoritářství.
"Je zde velmi reálná hrozba, že násilí bude eskalovat a že (venezuelská) vláda zničí demokratické instituce a pokusí se vymýtit disent," řekl Husajn na zasedání Rady OSN pro lidská práva. Venezuelská vláda členy opozice soudila jako zločince, dopustila se nezákonného zadržování a má na svědomí tvrdé zákroky, včetně mučení, dodal.
Minulý měsíc kancelář vysokého komisaře OSN pro lidská práva uvedla, že venezuelské bezpečnostní složky se dopustily rozsáhlého a cíleného porušování lidských práv, včetně tvrdých zákroků na protivládních demonstracích, a že demokracie v zemi "se sotva drží při životě".
"Podle mého vyšetřování existuje možnost, že jde o zločiny proti lidskosti, což lze potvrdit pouze dalším vyšetřováním," uvedl Husajn, přičemž Radu OSN pro lidská práva požádal, aby zahájila mezinárodní vyšetřování porušování lidských práv ve Venezuele.
Maduro vydal letos v květnu dekret, na jehož základě bylo na přelomu července a srpna sporným způsobem zvoleno Ústavodárné shromáždění, které je prezidentovi nakloněno. Opozice volby bojkotovala. Nový sbor nicméně převzal pravomoci parlamentu.
"Už máme Ústavodárné shromáždění, které je opravdovou vůlí našich občanů. Bude mít pravomoc sepsat novou ústavu," uvedl v reakci na Husajnovo tvrzení venezuelský ministr zahraničí Jorge Arreaza. "Opozice ve Venezuele je opět na cestě k dodržování právního státu a demokracie a brzy, díky naším zprostředkovatelům, budeme svědky dialogu," dodal.
Arreaza demonstranty obvinil z používání střelných a podomácku vyrobených zbraní proti bezpečnostním složkám, ale dodal, že poslední úmrtí na demonstraci bylo 30. července. "V naší zemi je teď mír," uvedl.
Více než 100 venezuelských a mezinárodních organizací na ochranu lidských práv, včetně organizace Human Rights Watch, Radu OSN pro lidská práva požádalo, aby se zabývala "humanitární a lidskoprávní krizí" ve Venezuele a aby kvůli tomu sestavila mezinárodní vyšetřovací sbor.
Americký prezident Donald Trump na konci srpna uvalil na Venezuelu tvrdé hospodářské sankce, jejichž cílem je mimo jiné znemožnit zemi přístup na finanční trhy v USA. Postihy jsou namířeny "proti diktatuře ve Venezuele" a omezují například nákup dluhopisů venezuelské vlády. Sankce zvažuje také Evropská unie.
Sankce podle některých analytiků mohou vést ke státnímu bankrotu Venezuely. Ta je už několik let v ekonomické krizi, v níž se lidem nedostává základních potřeb, včetně potravin a léků. Zemi sužuje hyperinflace a narůstající kriminalita. Především velká města jsou dějištěm opakovaných velkých protivládních demonstrací, při kterých už bylo zabito kolem 120 lidí.
