Americké univerzity jsou dějištěm protestů od samého počátku války v Gaze loni v říjnu. V posledních dnech se však napětí vyostřilo poté, co vedení Kolumbijské univerzity zavolalo policii na své studenty, kteří se utábořili uprostřed kampusu na Manhattanu. Podobné protestní tábory se začaly objevovat po celé zemi a akce podle médií přitahují i aktivisty zvenčí, kteří vášně dál rozdmýchávají.
Studenti newyorský kampus odmítají opustit již desátý den a v protestech pokračovali i v noci na pátek, kdy uplynulo původní ultimátum, které jim univerzita dala pro vyklizení prostoru. Studenti s protestními transparenty se však v noci rozešli, když na místo dorazily asi čtyři desítky policistů, uvedla agentura AP.
"Vyjednávání pokročila a pokračují podle předpokladů," uvedlo v pátek podle AFP vedení univerzity.
Demonstrace na univerzitách odráží silný nesouhlas mladých Američanů se způsobem, jakým Izrael v Gaze válčí proti teroristickému hnutí Hamás. Protestující studenti požadují, aby školy přerušily obchodní vazby a investice, které jsou nějakým způsobem spojené s Izraelem, a volají po ukončení zabíjení palestinských civilistů. Podle kritiků protesty provázejí projevy antisemitismu a zastrašování židovských studentů.
Obrovská nenávist, kritizuje studenty Trump
Propalestinské demonstrace na amerických univerzitách kritizoval podle tiskových agentur i bývalý americký prezident Donald Trump. Tvrdil mimo jiné, že smutně proslulé shromáždění krajní pravice v Charlottesville v roce 2017 bylo "nic" oproti "úrovni nenávisti" při nynějších událostech.
"Charlottesville nebylo vůbec nic ve srovnání s úrovní nenávisti, kterou máte tady, je to obrovská nenávist," řekl bývalý prezident, který se uchází o znovuzvolení do Bílého domu.
V srpnu roku 2017 se do Charlottesville sjely stovky pravicových extremistů a vyznavačů bělošské nadřazenosti, kteří se svolali na protest proti plánu radnice na odstranění sochy konfederačního generála Roberta E. Leea. Mezi účastníky tehdy byli známí popírači holocaustu, antisemité, stoupenci Ku Klux Klanu, někteří lidé nosili nacistické symboly a řada z nich měla konfederační vlajky, které Liga proti hanobení považuje za nenávistný symbol.
Protestující se střetli s odpůrci krajně pravicového shromáždění a obrázky z Charlottesville otřásly americkou veřejností. Jeden z radikálů najel autem do pokojných odpůrců shromáždění. Zabil mladou ženu a další skoro dvě desítky lidí zranil. Řidič automobilu, který sám sebe prohlásil za obdivovatele Adolfa Hitlera, si nyní odpykává doživotí jako trest za vraždu a zločiny z nenávisti.
Situaci tehdy podle řady médií ještě vyhrotil tehdejší prezident Trump, když prohlásil, že na obou stranách sporu stáli "dobří lidé", a kritizoval "násilí na obou stranách", což vedlo k obviňování Trumpa z ústupků krajní pravici.
