Utrecht - O tom, že klimatické změny, kterých je lidstvo v poslední době svědkem, skutečně nelze nazývat globálním oteplováním, nesvědčí jen chladný začátek jara. Nizozemští vědci zveřejnili studii, která došla k překvapivým závěrům.
Zatímco v oblasti Severního pólu dochází v posledních třiceti letech k významnému tání ledových ker, u Jižního pólu vědci z doposud nevyjasněného důvodu pozorují opačný vývoj.
S vysvětlením teď přišli badatelé z Utrechtu.
"Je paradoxem, že globální oteplování vede k dalšímu ochlazování a nárůstu objemu ker u Antarktidy," napsal ve studii, publikované v odborném magazínu Nature Geoscience, Richard Bintanja, vedoucí výzkumného týmu z nizozemského Královského meteorologického institutu.
Už několik let je známo, že voda z tajícího pevninského ledového příkrovu vytváří na hladině oceánu vrstvy, které brání v dalším tání ledových ker. Důkaz, že tento efekt vede k nárůstu ledových ploch v Antarktickém oceánu, ale dosud chyběl.
Nizozemští odborníci ho získali analýzou satelitních snímků a záznamů z bójí, které sledovaly teplotu a salinitu oceánu v letech 1985 - 2010. Získané údaje porovnali s matematickým modelem toho, jak se projeví každoroční roztání 250 gigatun ledovců u Severního pólu. Ukázalo se, že takové množství skutečně může mít odhadovaný vliv.
Obrazem: Tak se v Kodani snažili zastavit oteplování
Podle oceánografa Paula Hollanda z britského institutu Antarctic Survey v Cambridge ale za prokazatelné ochlazování vody v oceánech a zvyšování objemu ledových ploch nemůže jen tání pevninského ledového příkrovu. "Ten mechanismus může být popsán absolutně správně, ale ta studie nedemonstruje, jak (moc) to přispívá ke zvyšování objemu ledové pokrývky moře," domnívá se.
Holland tím naráží na vlastní studii, podle níž nemá na ochlazování vliv jen tání Antarktidy, ale také změny proudění arktických vichrů. To by znamenalo, že jsou příčiny i samotné procesy změn podnebí poněkud složitější, než se zdálo.
