Dauhá - Kjótský protokol o snižování emisí skleníkových plynů bude prodloužen do roku 2020. Dohodli se na tom delegáti na konferenci o změnách klimatu v Dauhá.
Hostitelský Katar prosadil podle agentury DPA kompromisní řešení, které však nepředpokládá přísnější závazky.
Kjótský protokol II, jenž by měl začít platit příští rok, však podle agentury AFP odmítá Rusko, podle něhož byla dohoda vynucena silou.
"Je to poprvé, co jsem svědkem takového precedentu," řekl ruský delegát poté, co předseda konference katarský vicepremiér Abdalláh bin Hamad Attijá oznámil schválení příslušných dokumentů.
Původně prodloužení dohody blokovaly také Polsko a Ukrajina. Po následném novém svolání pléna však nechal Attijá o předložených dokumentech hlasovat delegáty během několika minut.
Státy se mimo jiné dohodly, že druhé období Kjótského protokolu začne již příští rok a skončí v roce 2020. K novému Kjótskému protokolu se kromě 27 členských států EU připojí zhruba desítka dalších zemí jako Austrálie a Norsko. Nadále mezi nimi chybí například Spojené státy a Čína, největší znečišťovatelé ovzduší na světě.
Dohromady tak na spolupracující státy připadá jen 15 procent celosvětových emisí CO2.
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun označil dohodu z Dauhá za první etapu, ale vlády podle něj musejí proti klimatickým změnám udělat mnohem víc. S ohledem na kýženou dohodu v roce 2015 se chce Pan podle svého mluvčího více osobně angažovat ve prospěch zvýšení cílů a financování opatření proti změnám klimatu.
"Nebyla to snadná cesta. Nebyla to krásná cesta. Nebyla to rychlá cesta, ale dokázali jsme přejít most, a doufejme, že dokážeme zrychlit," zhodnotila konferenci evropská komisařka pro životní prostředí Connie Hedegaardová.
Podle ní nová dohoda otevře cestu k rozhovorům o novém globálním paktu o snižování emisí skleníkových plynů. Ten by měl být schválen v roce 2015 a vstoupit v platnost v roce 2020, kdy vyprší Kjóto.
"Tváří v tvář nezájmu"
Prodloužení Kjótského protokolu je pokládáno za důležitý symbol a příklad pro další země. K druhému Kjótskému protokolu se už nepřipojily významné státy jako Kanada a Japonsko.
"Kjótský protokol jistě není perfektní, přesto lze ocenit země, jež tváří v tvář nezájmu ostatních velkých znečišťovatelů v rozvinutém světě přijaly další závazky," komentoval výsledky konference Jan Doležal z analytického centra Glopolis. Výsledek summitu však podle něj není dobrou zprávou pro země, které už dnes čelí extrémním meteorologickým jevům.
Ekologické organizace výsledky konference v Dauhá kritizovaly.
"Klimatická konference OSN nedokázala stanovit výraznější snížení emisí oxidů uhlíku, ani neposkytla věrohodný plán na uvolnění 100 miliard dolarů (zhruba dva biliony korun) ročně do roku 2020 na pomoc nejchudším zemím," kritizovalo závěry zastřešující sdružení nevládních organizací Climate Action Network-International.
Text nové dohody vyspělé země pouze vybízí ke zvýšení pomoci ze současných deseti miliard dolarů.
"Tento výsledek konference je výstražným znamením pro to, že tento proces musí být nastaven zcela nově, aby poskytl to, co je z hlediska vědců nutné," řekl dnes expert organizace Greenpeace Martin Kaiser.
Ambiciózní cíle
V roce 2014 má být Kjótský protokol II přezkoumán. EU přitom prosazuje ambicióznější cíle.
V končícím Kjótském protokolu se 35 vyspělých zemí v roce 1997 zavázalo snížit do roku 2012 emise skleníkových plynů o pět procent pod úroveň roku 1990.
Kromě Kjótského protokolu v Dauhá jednali zástupci celkem 194 států rovněž o nové celosvětové právně závazné dohodě o snižování emisí skleníkových plynů. Ta by měla zahrnout i státy, které nikdy nebyly nebo již nechtějí být součástí Kjótského protokolu. Dohodnout by se měla v roce 2015.
