Putin ve svém projevu kritizoval Západ za "nezákonné" sankce a za přípravu státních převratů v ruském okolí. Puč a vražda hlavy státu se podle Putina chystaly i v Bělorusku, které je nejbližším spojencem Moskvy. Rusko nechce spálit mosty, ale na zahraniční provokace odpoví tvrdě a rychle, zdůraznil Putin.
Podle novináře Práva Alexandra Mitrofanova se tím Putin "vyřadil ze systému mezinárodního práva a otevřel bránu k ruské agresi kdekoli a proti komukoliv z jakéhokoliv důvodu".
Jestliže Putin právě oznámil, že bude sám určovat, kdy kdo vůči Rusku překročil červenou linii, vyřadil se tím ze systému mezinárodního práva a otevřel bránu k ruské agresi kdekoli a proti komukoliv z jakéhokoli důvodu.
— Alexandr Mitrofanov (@AlexandrMitrofa) April 21, 2021
To je hlavní poslání dnešního Putinova projevu.
Politický geograf Michael Romancov vnímá Putinova slova jako vzkaz celému světu. "Rusko samo sebe vnímá jako velmoc. Putin dává najevo, že existují nepřekročitelné červené linie. Problém ale je, že nejsou definovány. On dokonce v jednu chvíli mluvil o Varšavské smlouvě (vojenský pakt evropských zemí východního bloku existující v letech 1955 až 1991), která už dávno neexistuje," podotkl Romancov ve vysílání ČT24.
Vztahy se Západem prudce ochladly poté, co po svržení proruského prezidenta na Ukrajině anektovalo Rusko na jaře 2014 ukrajinský Krym a podpořilo ozbrojené povstání proruských separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny. Západ odpověděl sankcemi.
Rusko v posledních týdnech také stupňuje tlak na ukrajinských hranicích a na Krymu, kde mobilizuje své jednotky. Napjaté atmosféře odpovídají také nedávná prohlášení nového amerického prezidenta Joea Bidena, který o Putinovi prohlásil, že je vrah.