Na možný nesoulad obou armád upozornilo v neděli britské ministerstvo obrany. "Jednotky KLDR provádějící bojové operace téměř jistě budou mít problémy se začleněním do ruské struktury velení a řízení a s překonáním jazykové bariéry," stojí v denním hlášení o stavu na ukrajinském bojišti.
Latest Defence Intelligence update on the situation in Ukraine - 01 November 2024.
— Ministry of Defence 🇬🇧 (@DefenceHQ) November 1, 2024
Find out more about Defence Intelligence's use of language: https://t.co/tbYxygNnR4 #StandWithUkraine 🇺🇦 pic.twitter.com/pJbvPuFgXw
Problémům se pravděpodobně nepodaří předejít ani počátečním výcvikem na východě Ruska, které probíhá v pěti různých střediscích. "Rozdíly v jazyce, kultuře, tréninku a válečné doktríně mohou snížit efektivitu severokorejských sil, než se lépe začlení do ruských jednotek," dodává pro časopis Newsweek Andrew Yeo z asijské sekce amerického think-tanku Brookings Institution.
Britská vláda dodává, že příčinou je také to, že armády předtím neměly společné vojenské cvičení.
Vojáci KLDR ale na rozdíl od ruských branců mohou těžit z předchozích zkušeností s různými typy zbraní a výbušnin. "Mohou být užiteční ve vytlačení ukrajinských sil z kurského regionu," domnívá se Yeo.
U hranic s Ukrajinou by už mělo být osm tisíc Severokorejců. "Pořád jsme neviděli, že by byli vyslaní do boje proti ukrajinským jednotkám, ale očekáváme, že se to stane v následujících dnech," uvedl minulý čtvrtek americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj proto začal tlačit na západní partnery, aby zrušili zákaz využívat zbraně, které Kyjevu dodali, na území Ruska. Ukrajina by v tom případě mohla zaútočit třeba na kempy, kde severokorejské jednotky přebývají. "Všichni ale jen sledují, co bude dál," popsal svou frustraci podle serveru Politico Zelenskyj. "Všichni jenom čekají, až severokorejská armáda začne útočit na Ukrajince," dodal.
Zatímco Zelenskyj hledí na Západ, lídři západních zemí tlačí na Východ, konkrétně na Čínu, aby proti KLDR zasáhla. Pro režim Kim Čong-una představuje Peking největšího obchodního partnera - kolem 90 procent importu i exportu jde právě z nebo do Číny. Sousední země je zároveň největším zdrojem potravinové pomoci i jediným dodavatelem surové ropy do Severní Koreje, uvádí Institut pro studium války.
Peking by proto podle Západu mohl využít této závislosti a kroky Kim Čong-una ovlivnit, stejně jako svou moc nad Pchjongjangem využívá ke kontrole režimu a tím pomáhá udržovat stabilitu v regionu. V minulosti, když nebyl Peking s kroky vládnoucí severokorejské dynastie spokojen, omezil dovoz ropy a uhlí nebo se přidal k sankcím proti jadernému programu KLDR. Zároveň prohlásil, že pokud KLDR zaútočí na Spojené státy nebo Jižní Koreu jako první, nepřijde jim na pomoc.
V souvislosti s vysláním vojáků do Ruska však dosud žádná čínská reakce nepřišla. Peking se podle britské stanice BBC může obávat toho, že pokud by nyní humanitární pomoc Severní Koreji omezil, mohlo by to vést k migrační krizi. Cesta migrantů by vedla právě do Číny.
Peking tak zatím jen přihlíží, jak se Kim snaží posílit vztahy s Ruskem, které například uvedlo, že KLDR má právo vlastnit jaderné zbraně, pokud je potřebuje k vlastní obraně. Institut pro studium války se také domnívá, že na rozdíl od Pekingu by se Kreml nesnažil bránit severokorejské agresi, protože by mohla odvést pozornost od Ruska.
Spolupráce s Kremlem může Kimovi přinést také zlepšení jaderného programu a přístup k vojenským technologiím.
"Severní Korea je dlouhodobě soudruh z pekla pro Rusko i pro Čínu. Vezmou si tolik peněz, kolik je jen možné, a pak si dělají, co se jim zlíbí," hodnotí kroky Pchjongjangu pro BBC sociolog Aidan Foster-Carter zabývající se KLDR.
"Putin není šílený. Rusko stejně jako Čína ví, že Severní Korea je odjištěný kanón. Dát Kimovi víc technologií pro jaderné zbraně není dobré pro nikoho," mírní obavy Foster-Carter.
