Brusel (od naší spolupracovnice) - Češi požádali na summitu Evropské unie v Bruselu o výjimku ze závazné Listiny základních práv, se kterou počítá Lisabonská smlouva, a zbytek EU jim ji bez valného nadšení dal.
Česká vláda se na oplátku znovu přihlásila k závazku, že smlouva bude ratifikována do konce roku. A to se nyní nejspíš stane, pokud Ústavní soud v úterý neshledá smlouvu v rozporu s českým právním pořádkem.
"Pan prezident zformuloval jednu podmínku ratifikace, ta byla dnes odstraněna. Nehodlá dávat další podmínky a já předpokládám, že jeho rozhodnutí bude sděleno rychle poté, co Ústavní soud rozhodne," řekl Klausův kancléř Jiří Weigl, který se summitu EU účastnil a byl v neustálém kontaktu s prezidentem Klausem. "Byl informován o všech modifikacích a nemá s nimi problém," dodal Weigl.
Senátoři ODS brojící proti Lisabonské smlouvě mají patrně smůlu. Dokument reformující fungování Evropské unie nakonec zřejmě bude počátkem příštího roku platit.
Úniková strategie pro Klause
Evropští politici nejsou výjimkám, v tomto případě už třetí v pořadí, příliš nakloněni. Ale kvůli záchraně Lisabonské smlouvy ji byli ochotni poskytnout. Nakonec bylo jednání u večeře mezi sedmadvaceti státníky poměrně hladké.
"Text byl přijat po krátké diskusi a v naprosté shodě," řekl český premiér Jan Fischer. A to i navzdory předchozímu hartusení zejména Maďarska hrozícího vetem a méně pak i Slovenska. Tak to ale na evropských summitech chodí: určité země musí spustit povyk kvůli domácímu publiku, nakonec se ale za zavřenými dveřmi spokojí s kompromisem.
To byl i případ českého prezidenta Václava Klause, pro kterého je Lisabonská smlouva ztělesněním zla. Zbytku Unie se v předcházejících týdnech podařilo udržet strategii věcného vyjednávání pod klidným vedením švédského předsednictví.
"Nikdy netlačte na Václava Klause, prostě ho ignorujte," prohlásila podle očitých svědků po skončení čtvrteční večeře cestou výtahem německá kancléřka Angela Merkelová.
Evropským lídrům bylo také jasné, že Klaus potřebuje "únikovou strategii", aby mohl nakonec nenáviděnou smlouvu podepsat. A nyní ji dostal.
Výjimka pro soud nezávazná
Výjimku požadoval český prezident kvůli obavám z možného prolomení takzvaných Benešových dekretů a případných majetkových nároků vysídlených sudetských Němců. O dekretech nakonec není podle očekávání v textu ani slovo. Česko se na základě dojednané deklarace vyčlení z celé charty, a to ve všech její částech včetně ochrany životního prostředí či zaměstnanců, což znepokojuje odbory.
Klausovi podle všeho nevadí ani to, že tato výjimka prozatím není závazným dokumentem pro Evropský soudní dvůr, na který se mohou občané EU obracet. Na rozdíl od Polska a Velké Británie si na to lidé budou muset ještě minimálně rok či dva počkat.
Zatím jde o politickou deklaraci, která se stane právně závazným protokolem teprve tak, že bude připojena k některé z přístupových smluv například s Chorvatskem nebo Islandem.
Zda se to stane, závisí na dobré vůli členských států, stejně jako je nyní na dobré vůli českého prezidenta, zda nakonec pod Lisabonskou smlouvu připojí jako poslední hlava státu EU svůj podpis.