Burns byl velvyslancem v Moskvě a jordánském Ammánu, šéfem odboru ministerstva zahraničí pro Blízký východ a náměstkem ministryně zahraničí Hillary Clintonové.
Budoucí ředitel tajné služby ovládá dva jazyky, které jsou pro práci v CIA důležité a potřebné - ruštinu a arabštinu. Kreml je globálním soupeřem Spojených států, a nastupující prezident Biden o Rusku dokonce mluvil jako o nepříteli. Arabština je pro Burnse vhodná, protože americké zpravodajské služby se zaměřují na teroristické organizace, jako je al-Káida nebo Islámský stát. V těchto skupinách, ohrožujících národní bezpečnost USA, se velká část komunikace odehrává v arabštině.
Biden's pick for CIA Director, William Burns, knows Putin and Russia intimately.
— ian bremmer (@ianbremmer) January 11, 2021
Burns spoke to #GZEROWorld in February 2020 about how Putin's worldview was formed, and what his goals are for Russia, the US, and the world. @gzeromediahttps://t.co/WeKsIdkwNP pic.twitter.com/PvA6xHvOXU
Burns jako bývalý velvyslanec v Moskvě a vysoce postavený činitel americké diplomacie se několikrát setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Své zážitky loni sepsal v textu pro časopis The Atlantic.
V roce 2005 jej Putin poprvé přijal v Kremlu. "Vy Američané byste nám měli více naslouchat. Nemůžete si myslet, že všechno bude podle vašich představ. Můžeme mít dobré vztahy, ale ne jenom na základě vašich podmínek," popsal Burns, co mu na schůzce Putin řekl. Na setkání ho ruský prezident příliš nepustil ke slovu.
Putinova mýlka
Nový ředitel CIA také vylíčil, jak se Moskva po útocích z 11. září 2001 mýlila v očekávání, že Spojené státy budou vůči Rusku vstřícnější.
"Putin zkoušel vytvořit s prezidentem Georgem W. Bushem partnerství, něco jako společnou frontu ve válce proti terorismu. Oplátkou za to chtěl uznání vlivu Ruska v bývalých zemích Sovětského svazu a slib, že se NATO nebude rozšiřovat o další země v blízkosti Ruska. V tom ale špatně četl americké zájmy a americkou politiku. Bushova administrativa neměla zájem nabízet něco Rusům za partnerství proti al-Káidě," uvedl William Burns.
Podle něj ale Putin opakovaně při jednáních s Američany zdůrazňoval, že nabídka ke vstupu do NATO pro Ukrajinu a Gruzii je pro něj nepřijatelná a Rusko na ni tvrdě odpoví.
V roce 2009 Putin Burnsovi vyčetl, že americká vláda a americké neziskové organizace podporují jeho odpůrce a vměšují se do ruských voleb. "Putin nesnáší otevřenost a soutěžení v politice. Považuje je za trojského koně, sloužícího k prosazování amerických zájmů na úkor Ruska," napsal nový ředitel CIA před rokem.
Nadšenec do tygrů
Burns se však zmínil i o přátelské tváři Putina. Když jej navštívil spolu s Hillary Clintonovou v jeho rezidenci za Moskvou, potěšil šéfa Kremlu dotaz na stav populace ruských tygrů. "Začal hovořit velice vášnivě a pozval nás do pracovny, kde měl mapu výskytu tygrů na ruském území. Nabízel ministryni nebo jejímu manželovi Billu Clintonovi, jestli by nechtěli jet na Sibiř s ním," uvedl Burns.
Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje napsala, že činnost expertů na Rusko v CIA v posledních letech narážela na problémy. Někteří analytici si stěžovali, že Trump CIA politizuje a odmítá číst kritické informace o Rusku, protože ho rozčilují.
Jmenováním Burnse do čela Ústřední zpravodajské služby Biden potvrzuje, že se chce dohodnout s Íránem na pokračování smlouvy z roku 2015. Tehdejší dohoda omezila íránský jaderný program a podrobila ho mezinárodní kontrole výměnou za zrušení ekonomických sankcí vůči Teheránu. Právě Burns tuto smlouvu dojednával za americkou stranu. Trump od dohody odstoupil a uvalil na Írán velmi tvrdé sankce.
