Harriet Tubmanová se narodila v roce 1822 v americkém Marylandu jako Araminta Rossová. Její rodiče Benjamin a Harriet byli otroci, a tak musela Araminta už odmala pracovat. V pěti letech se starala o bělošské dítě, o dva roky později kladla na plantáže s bavlnou pasti proti škůdcům a nakonec i sama na polích pracovala.
Když jí bylo 12 let, došlo ke zlomu. Snažila se bránit otroka, který bez povolení opustil plantáž. Jejich hlídač ji za trest udeřil železným závažím do hlavy. "Závaží mi rozbilo lebku. Odnesli mě do domu, kde jsem pořád krvácela a omdlévala. Neměla jsem postel, žádné místo, kam by mě uložili, a tak mě posadili na židli u tkalcovského stavu," vzpomínala později podle magazínu History.
Vážné poranění přežila, ale do konce života jí ho připomínaly záchvaty, bolesti hlavy, halucinace a narkolepsie, při které dochází k nekontrolovatelnému usínání.
V roce 1844 se provdala za svobodného Afroameričana Johna Tubmana a přijala jeho příjmení. V tu dobu si také na počest své matky změnila i křestní jméno - a stala se Harriet Tubmanovou.
Její manžel ji však nemohl vykoupit z otroctví, a tak hrozilo, že bude prodána někomu cizímu, kdo žije daleko od jejího domova a rodiny. Proto začala se svými bratry plánovat útěk na sever.
K němu se odhodlali v roce 1849. Přestože se bratři nakonec vrátili, Tubmanová pokračovala a po 140 kilometrech došla do státu Pensylvánie, kde v této době nežil podle záznamů ani jeden otrok. "Překročila jsem hranici. Byla jsem svobodná, ale nikdo mě v této svobodné zemi nevítal. Byla jsem cizinkou v cizí zemi," vypověděla podle stanice CNN.
Špionka v převleku staré dámy
Přestože si Tubmanová v Pensylvánii našla nakonec i práci, chyběla jí rodina, a tak se rozhodla, že se pro ni vrátí. V následujících deseti letech podnikla třináct cest zpátky do Marylandu, odkud s ní odešlo více než 70 lidí, převážně členů její rodiny. Využívala k tomu takzvanou "podzemní železnici" - tunely a síť bezpečných domů. Později rozšířila své aktivity až do Kanady.
Sama prohlašovala, že se jí při převádění nikdy nikdo neztratil a ani je nedopadli. Podle magazínu History za to mohla i zbraň, kterou u sebe nosila jak na ochranu, tak aby si otroci cestu nerozmysleli. A také omamující látky, které dávala malým dětem, jejichž pláč by mohl přivolat hlídky.
Cesty do otrokářských oblastí podnikala i přesto, že na její hlavu byla vypsána odměna sto dolarů. To zhruba odpovídá současným 3300 dolarům (přes 71 tisíc korun).
Tubmanová nepřestala ani během americké občanské války, k výpravám ale měla nový důvod: armáda Severu ji najala jako vyzvědačku, která se v oblastech na jihu dobře orientovala a mohla se maskovat jako neškodná stařenka, uvádí webová stránka Women History. Tehdy se jí podařilo osvobodit z otroctví dalších více než 700 lidí.
Den Harriet Tubmanové
Po válce se Tubmanová opět provdala a s manželem adoptovali dívku Gertie. Přestože se Tubmanová nikdy nenaučila číst a psát, přednášela o otroctví a svých zážitcích a podporovala hnutí za volební právo žen. Nadále pomáhala bývalým otrokům a v roce 1908 nechala v New Yorku postavit dům pro staré a chudé Afroameričany. Ten stojí dodnes a je národní kulturní památkou.
O pár let později se do něj sama nastěhovala, když se začal zhoršovat její zdravotní stav, za který mohlo i její dávné zranění z plantáže. Od bolestí jí nepomohla ani operace mozku. Harriet Tubmanová zemřela 10. března 1913 ve svých 91 letech a za pomoc při válce byla pohřbena s vojenskými poctami. Od roku 1990 slaví Spojené státy na výročí jejího úmrtí Den Harriet Tubmanové a vzniklo i několik filmů.
Watch @CynthiaEriVo fight slavery as Harriet Tubman in #Harriet trailer https://t.co/BqPz9yjB46 pic.twitter.com/K1sj3F9yA5
— The Hollywood Reporter (@THR) July 23, 2019
Návrh vyměnit prezidenta Andrewa Jacksona za Harriet Tubmanovou přišel už v roce 2016, kdy byl v čele USA Barack Obama. Nová bankovka měla i navrženou podobu a počítalo se s její výrobou.
Dvacetidolarovka s Tubmanovou v bílé šále na přední straně a sochou Jacksona na straně zadní měla jít do oběhu v roce 2020, ke stému výročí zavedení volebního práva pro ženy, uvádí americký deník New York Times. Tubmanová by se zároveň stala první zástupkyní Afroameričanů, která by se kdy na americké bankovce objevila.
Jenže tehdejší prezident Donald Trump krok označil za "politickou korektnost" a jeho administrativa změnu pozastavila. Sám Trump měl portrét někdejšího otrokáře Andrewa Jacksona v Oválné pracovně a v minulosti ho označil za svého oblíbeného prezidenta.
S novým šéfem Bílého domu Joem Bidenem přichází další změna. Podle prezidentovy mluvčí Jen Psakiové se nyní podnikají kroky, které mají výrobu bankovek s Tubmanovou urychlit. "Je důležité, aby naše peníze reflektovaly historii a rozmanitost naší země," řekla na tiskové konferenci Psakiová. Ministerstvo financí však uvedlo, že zatím nemá informace o tom, kdy by mohly nové bankovky vzniknout.
