Příběh hrdosti. Poslední otrokyně v USA se nikdy nevdala a bojovala o odškodné

Jana Václavíková Jana Václavíková
13. 4. 2020 18:33
Na poslední lodi, která převážela lidi z Afriky do Ameriky na otrockou práci, plula i tehdy dvouletá Matilda McCrearová se svou matkou a třemi staršími sestrami. Zemřela v roce 1940 ve svých 82 letech a byla poslední žijící otrokyní v Americe.
Otroci na plantáži bavlny v Alabamě v roce 1860.
Otroci na plantáži bavlny v Alabamě v roce 1860. | Foto: Josephus Lakin / Public domain / Wikimedia Commons

O přesunu rodiny do Ameriky rozhodla armáda státu Dahomey, současného Beninu. Z města, kde bydleli, vojáci odvedli víc než sto lidí do přístavu k lodi Clotilda. Ta poté pod velením kapitána Williama Fostera vyplula směrem k americké Alabamě. Její nedobrovolní pasažéři strávili šestitýdenní cestu v podpalubí, dva mladí muži cestu do města Mobile nepřežili.

Tehdy v roce 1860 už bylo přivážení otroků nelegální. Nedlouho po plavbě se loď potopila. Trosky objevili archeologové minulý rok v jednom z ramen řeky Mobile.

Cestu si Matilda McCrearová vzhledem k nízkému věku nepamatovala, její matka ji však popsala jako pekelnou. "Říkala mi o své mámě a sestrách na lodi. Jak přijely do Mobile a pak musely odejít, protože si je někdo koupil," vzpomíná v National Geographic její 92letá vnučka Eva Berryová.

McCrearovou spolu s její sestrou a matkou si koupil majitel plantáže a zároveň lékař a státní zástupce Memorable Walker Creagh. Další dvě sestry si koupili jiní otrokáři a rodina o nich už nikdy neslyšela.

U Creagha pracovaly na plantáži a po nějaké době se přestěhovaly ke Guyovi, muži, který spolu s nimi připlul na lodi a který se stal jejich nevlastním otcem. Pět let poté, v roce 1865, skončila občanská válka a s ní i otrokářství.

Rodina se přestěhovala a přijala nové příjmení, které vytvořili ze jména jejich bývalého otrokáře. Říkali si Craigherovi. Poameričtili si i svá křestní jména. Matilda dostala po narození jméno Àbáké, což znamená "narozená, aby byla milovaná všemi". Jméno Matilda přijala až v Americe. O jejím západoafrickém původu vypovídaly i jizvy, které měla na tváři. "Symboly ukazují, že patřila v etnické skupině Jorubů," vysvětluje pro National Geographic expert na africké kultury Olabiyi Babalola Yai.

Hrdá na svůj původ

Velmi brzy se McCrearová stala matkou, bylo jí pouze 14 let a otcem byl běloch Bob Mose. Vědcům, kteří po osudu McCrearové pátrali, se nepodařilo dopátrat, zda byl jejich vztah dobrovolný, nebo se stala obětí sexuálního násilí, což se v té době černošským dívkám často stávalo.

Poté, co její matka zemřela na tuberkulózu, přestěhovala se s dcerami do města Martin Station a ještě několikrát si změnila příjmení. Mezi variacemi jako Craigher, Crear, Creah, Creagh, Creagher, McCreer a McCrear si nakonec nejvíc oblíbila to poslední.

Jiné jméno mohla získat i sňatkem s německým migrantem Jacobem Schulerem, který pracoval jako zástupce šerifa a se kterým měla podle BBC dalších 14 dětí. Když ji však požádal o ruku, jen se zasmála a na otázku neodpověděla.

Podle Hannah Durkinové z univerzity v Newcastlu, která objevila, že McCrearová přežila všechny další bývalé otroky z poslední plavby své lodě, bylo rozhodnutí, že se nevdá, pro tu dobu velmi neobvyklé. "Příběh Matildy je zajímavý hlavně proto, že odporuje tomu, co se očekávalo od černé ženy na jihu Spojených států roky po konci otrokářství," popsala BBC.

Odlišovala se také tím, jaký měla účes. "Ačkoliv byla ještě nemluvně, když opustila západní Afriku, nosila po celý život vlasy ve tradičním stylu Jorubů, který ji pravděpodobně naučila její matka," dodala Durkinová.

Odškodné pro otroky

Na přelomu 19. a 20. století se finanční situace rodiny zlepšila a McCrearová si koupila farmu na pěstování bavlny, se kterou jí větší děti pomáhaly. Když o pár let později škůdci zničili velkou část úrody, někteří z jejích potomků se vydali do města hledat jiné uplatnění. Ti, co zůstali, založili rodiny poblíž její farmy. V roce 1920 už ve městě žilo dvacet členů jejich rozvětvené rodiny.

Ani přes finanční nezávislost a velkou rodinu McCrearová nezapomněla na to, co se jí před lety stalo. Když se v roce 1931, když jí bylo 73 let, dozvěděla, že vláda slíbila veteránům odškodné za to, že narukovali do války, šla pěšky na nejbližší úřad vzdálený 27 kilometrů a žádala o odškodné za násilné odvezení z její domoviny.

Tehdy o ní napsaly i místní noviny. "Tildy McCrearová, vytržená ze svého domova v Africe, i když byla ještě dítě, požaduje náhradu," hlásaly. Úřady jí však žádnou náhradu škody neposkytly.

Matilda McCrearová na Nový rok 1940 dostala mrtvici, zemřela 13. ledna.

Rezistence v krvi

Aktivně se komunitní činnosti věnují nebo věnovali i její potomci. Vnuk Johnny Crear se po vysoké škole vrátil do rodného města, kde pomáhal v nemocnici, která se starala o raněné při rasových nepokojích, a poskytoval ošetření i těm nejchudším, kteří si návštěvu lékaře nemohli dovolit. V době hnutí za občanská práva dokonce skončil ve vězení - snažil se zastavit muže, aby si nenacpal do krku živého hada. Muž byl ale na rozdíl od něj běloch, Crear byl proto obviněn za napadení a ublížení na zdraví, píše National Geographic.

"Nepřekvapuje mě, že byla tak vzpurná," říká Crear. Zároveň ale dodává, že ho historie jeho rodiny naštvala. "Můžete číst o otrokářství a nemusí se vás to dotýkat, když je do toho ale zapojen někdo z rodiny, stane se to moc blízké a opravdové," dodal nyní 83letý muž.

Jeho 27letý vnuk Paul Calhoun III naopak cítí hrdost. "Myslím, že Matildin příběh vrhá světlo na pokusy potlačení hlasů bývalých otroků a jejich potomků. Doufám, že to pomůže dát do kontextu historii nelegálního otroctví a poslouží to jako varovný příběh toho, jak to může vypadat, když se vláda nezajímá o část společnosti," dodává Calhoun.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Vicepremiér Hamáček zkolaboval, v péči lékařů ale není. Řekl to Blesku. Kvůli indispozici nebude odpoledne ve sněmovně, večer chce dorazit na grémium

Zdroj: ČTK
před 14 minutami

Zeman navrhl místo v radě Ústavu pro studium totalitních režimů historika Šustka

Prezident Miloš Zeman navrhl Senátu na post dlouhodobě neobsazeného člena rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) historika Vojtěcha Šustka. Na Twitteru to dnes uvedl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Podrobnosti o navrhovaném historikovi neuvedl. Šustek pracuje jako archivář Archivu hlavního města Prahy v oddělení fondů státních orgánů.

Rada ÚSTR má ze zákona sedm členů, které volí Senát. Čtyři členy rady navrhují občanská sdružení, dva sněmovna a jednoho prezident.

Od ledna 2017 je v radě neobsazeno místo po zesnulé Naděždě Kavalírové, která byla dlouholetou předsedkyní Konfederace politických vězňů. Prezident Zeman dosud za ni nenabídl Senátu náhradu, kterou by horní komora akceptovala.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Na horách na východě Česka může do pátku napadnout až 25 centimetrů sněhu za den

Na horách ve východní polovině Česka bude sněžit i v následujících dvou dnech. V polohách nad 800 metrů nad mořem v Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji napadne ve středu a ve čtvrtek až 25 centimetrů sněhu za den, informoval v úterý Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Již dříve uvedl, že sněhové přeháňky budou na Moravě a ve Slezsku po celý dnešek, a to i v nižších polohách. Vzhledem k tomu tam lze podle meteorologů předpokládat komplikace v dopravě.

Meteorologové uvedli, že v polohách nad 600 metrů nad mořem ve východní polovině země dnes napadne pět až 15 centimetrů sněhu a v dalších dvou dnech nad 800 metrů nad mořem deset až 25 centimetrů sněhu za den. Upozornění před novým sněhem na středu a čtvrtek platí zejména pro vyšší polohy v okresech Jeseník, Šumperk, Zábřeh, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Klobouky, Vsetín, Bruntál, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov, Krnov, Rýmařov a Třinec.

Zdroj: ČTK
Další zprávy