Kdo bude po Kypru věřit bankám, ptá se evropský tisk

Jana Černá
19. 3. 2013 15:20
Komentátoři se shodují, že největším strašákem jsou hromadné výběry vkladů
Kyperská banka.
Kyperská banka. | Foto: Reuters

Nikósie/Praha - Loupež za bílého dne! Nebezpečný precedent! Ale také nastoupení slibné cesty z vleklé krize, která zmítá eurozónou.

Právě těmito slovy hodnotí komentátoři předních světových listů plány na zdanění bankovních vkladů, jimiž eurozóna podmiňuje finanční pomoc Kypru.

V jednom bodě se komentátoři povětšinou shodují: důvěra občanů celé Evropské unie v banky může jako mávnutím kouzelného proutku zmizet v nenávratnu. Opatření totiž de facto neguje systém pojištění vkladů.

Riziko, že obyvatelé bankrotujících států vezmou v nepředvídatelný okamžik své banky útokem a budou požadovat okamžitý výběr veškeré hotovosti, v posledních desítkách hodin enormně vzrostlo.

A ekonomika by něco takového neměla šanci ustát.

"Důchodci budou zachraňovat banky"

"Nepotřebujete se vyznat v ekonomii, abyste pochopili, co Evropa a Mezinárodní měnový fond udělali Kypřanům. Každý si dokáže představit, jak strašné by to bylo - jednoho dne se probudit a zjistit, že vám někdo právě vykradl úspory," píše například ekonomický komentátor britského The Guardian Aditya Chakrabortty.

Když se v sobotu nad ránem ministři financí eurozóny dohodli na podmínkách záchranného balíčku pro Kypr, bylo jasné, že oznámí do té doby nevídané rozhodnutí.

Jako podmínku finanční pomoci, která byla stanovena na maximálně 10 miliard eur, stanovili spoluúčast bankovních klientů, takzvanou "jednorázovou daň na vklady". Finanční obnosy nad 100 000 eur měly být zdaněny 9,9 procenta, pro nižší vklady určili 6,75 procenta.

"Úředníci to můžou eufemisticky nazývat kaucí, ale všichni ostatní budou souhlasit se včerejším (pondělním) titulkem Daily Mailu: Je to bankovní loupež. Důchodci přijdou o část svých penzijních úspor, aby udrželi nad vodou dvě velké kyperské banky," pokračuje Chakrabortty.

"Výsledek: Nutnost další pomoci"

Z demonstrace před kyperským parlamentem.
Z demonstrace před kyperským parlamentem. | Foto: Reuters

Před úterním hlasováním kyperského parlamentu o přijetí těchto podmínek se sice zdá, že pokud vůbec projdou, výše daně se sníží, přesto je sobotní rozhodnutí přelomové.

Unie totiž vyslala jednoznačný signál, že do budoucna bude počítat s možností zapojení obyvatel bankrotujících států do boje s krizí.

Výsledkem může být právě hromadné vybírání vkladů, které zpravidla končí krachem banky, popřípadě povede k dalším pokusům dofinancovat banku z evropských peněz. Pokud k podobné situaci dojde na Kypru, na záchranu by bylo potřeba více než projednávaných 10 miliard eur.

"Stržení daně z vkladů se zdálo být nejvhodnějším způsobem, jak snížit výši záchranného balíčku, ale ve skutečnosti to jen povede k tomu, že do Kypru se bude muset nalít ještě více peněz, popřípadě bude Kypr muset restrukturalizovat svůj dluh, nebo obojí," uvádí komentátorka agentury Bloomberg Megan Greene.

"Konečně správná cesta"

Obavy z hromadných výběrů peněz se ale podle některých analytiků nemají přeceňovat.

Pouhé schvalování dalších finančních injekcí je podle nich neudržitelné a situaci v eurozóně už jen zhoršuje. Návrh na spoluúčast střadatelů v kyperských bankách vnímají jako první signál změny strategie v boji s evropskou krizí.

"Poselství je takové, že břemeno vypořádání se s neudržitelnými dluhy spadne na věřitele v dané zemi, místo aby bylo převedeno na ostatní členské státy," píše Simon Nixon ze serveru The Wall Street Journal.

Dosavadní postup podle něj problémy jen zhoršoval, účast střadatelů považuje za nutnou lekci pro Evropu.

"Finanční pomoc Kypru se může zapsat jako okamžik, kdy se eurozóna konečně rozhodla přestat zvyšovat svou dluhovou zátěž a místo toho začala hledat způsoby, jak dluh snížit."

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Italská policie provedla razie kvůli pádu janovského mostu

V rámci vyšetřování okolností tragického pádu mostu v Janově provedla nyní italská policie razie v sídle provozovatele dálniční sítě Autostrade per l'Italia (ASPI) a její dceřiné firmy SPEA, která dohlíží na bezpečnost staveb. Dnes o tom informovala agentura APA. Při neštěstí loni přišlo o život 43 lidí, dosavadní vyšetřování ukazuje na závažná bezpečnostní pochybení. Vlastníkovi obou společností, holdingu Atlantia, v důsledku hrozí, že přijde o koncesi na provoz dálnic.

Dálniční Morandiho most v Janově se loni v srpnu zřítil v délce 100 metrů. Tragédie vyvolala obavy o bezpečnost mostů v italské dálniční síti. Uvedené firmy čelí podezření, že falšovaly dokumenty o bezpečnostních kontrolách na mostech před neštěstím i po něm. Podle zjištění italského tisku byly už od roku 2014 obeznámeny s rizikem zřícení stavby. Tři zástupci firmy proto skončili ve vazbě, desítky dalších manažerů úřady vyšetřují.

Zdroj: ČTK
Další zprávy