Každý druhý. Dezinformace šířené Rusy mohla vidět polovina občanů EU, tvrdí analýza

ČTK ČTK
7. 5. 2019 23:06
Až polovina občanů Evropské unie se mohla v poslední době setkat s jistou formou dezinformací šířených ruskými aktéry na sociálních sítích před volbami do Evropského parlamentu. Uvádí se to v analýze, kterou pro server Politico vypracovala americká firma SafeGuard Cyber zaměřující se na digitální hrozby. Výzkumníci našli rozsáhlou síť automatizovaných účtů, která posiluje dosah sdělení protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD) nebo stoupenců brexitu.
Vladimir Putin v televizi Rossija 24.
Vladimir Putin v televizi Rossija 24. | Foto: ČTK

Analytici monitorovali aktivity na sociálních sítích deset dní. Za tu dobu podle nich "aktéři s nekalými úmysly" podpořili přes 141.000 příspěvků určených pro německou veřejnost nebo kolem 116.000 příspěvků týkajících se Británie. Dohromady podle analýzy mohlo být těmto sdělením přes facebook, twitter a videoplatformu YouTube vystaveno kolem 240 milionů lidí.

"Ve všech státech vytvořili specifické narativy kolem evropských voleb," řekl spoluzakladatel SafeGuad Cyber Otavio Freire. Obzvláště se podle něj ruské operace věnují francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi či německé kancléřce Angele Merkelové, populárním tématem je pro "automatizované účty podporované Ruskem" i brexit, přičemž dezinformační kampaně prosazují krajní stanoviska z obou stran debaty. "Z taktického hlediska se jim podařilo ta sdělení dostat mezi lidi," dodal Freire.

Politico podotýká, že jeho reportéři nebyli schopni nezávisle ověřit ruské vazby účtů popisovaných v analýze, neboť její autoři seznam sledovaných profilů neposkytli. Freire popsal, že jeho tým při identifikaci podezřelých účtů zohledňoval přes 50 faktorů. Nakonec shromáždil databázi s asi půl milionem takzvaných trollů či botů, kteří byli do šíření manipulací zapojeni.

"Jejich původ je v Rusku a tamních vlivových operacích," dodal Freire.

Cílem takovýchto snah bývá podle analytiků vytvářet napětí zdůrazňováním názorových neshod v rámci určité společnosti a podkopávat důvěru v demokratické instituce. Podobné snahy registrovali vyšetřovatelé ve Spojených státech v souvislosti s posledními prezidentskými volbami. Před evropskými volbami ale podle nové analýzy sítě automatizovaných účtů nevytváří vlastní obsah, nýbrž jen zvyšují dosah obsahu od extremistů na pravém i levém konci politického spektra.

"Vytvářet něco z ničeho je velmi složité. Je mnohem jednodušší posilovat existující obsah," vysvětluje odborník na dezinformace Ben Nimmo, který působí ve výzkumném institut Atlantická rada.

Facebook a Twitter kvůli "koordinovanému neautentickému chování", jakým je právě cílené šíření polarizujících sdělení, pravidelně odstraňují desítky nebo i stovky účtů. V pondělí Facebook informoval o zablokování 97 profilů, stránek a skupin ovládaných z Ruska, které se zaměřovaly na zprávy o ruské politice nebo konfliktu na východě Ukrajiny, ale také politických tématech v EU. Dále smazal 21 ruských facebookových účtů a skupin a profilů na instagramu, které cílily čistě na uživatele v EU například zprávami o imigraci či Severoatlantické alianci.

Tlak na Facebook a další internetové společnosti, aby důrazněji potlačovaly šíření dezinformací a neautentické aktivity na svých platformách, v posledních letech a měsících sílí. Firmy o svém postupu například začaly pravidelně informovat Evropskou komisi. Facebook na konci dubna ve své zprávě uvedl, že vyřadil z provozu osm koordinovaných sítí provozovaných ze Severní Makedonie, Kosova a Ruska.

Kalifornská společnost také minulý týden spustila v Dublinu "operační centrum", jehož úlohou je monitorovat pokusy o ovlivnění evropských voleb. Tým, kde jsou zastoupeni mluvčí všech 24 oficiálních jazyků EU, sleduje aktivity jak na sociálních sítích patřících společnosti Facebook, tak na sítích svých konkurentů, především Googlu a Twitteru, uvádí Politico.

Video: Nejbizarnější dezinformace? Prostitutky Merkelové a zombie na Ukrajině, říká Kalenský

Rusko začalo s agresivním exportem dezinformací v roce 2014, tvrdí analytik Atlantic Council Jakub Kalenský. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 46 minutami

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) uvedl v pondělí zveřejněné zprávě, že od roku 2000 do roku 2019 příjemci pobídek vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani z příjmů. Kontroloři také konstatovali, že ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí. Ministerstvo se k věci zatím nevyjádřilo.

Od roku 2000, kdy byl schválen speciální zákon o poskytování investičních pobídek, do září 2020 přislíbilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) 955 pobídek. Ty měly mimo jiné pomoci snížit nezaměstnanost. Počet pobídek však v posledních letech navzdory klesající nezaměstnanosti rostl, a to až do konce roku 2018, zjistil NKÚ.

Většina státní podpory mířila do zpracovatelského průmyslu, a to na investice bez povinnosti vytvářet vyšší přidanou hodnotu. "Do tohoto odvětví plynulo 96 procent pobídek přislíbených MPO od roku 2012 do září 2020," zjistili kontroloři.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na severu Minneapolisu někdo střílel na příslušníky národní gardy. Novináři si stěžují na policejní násilí

Na severu amerického Minneapolisu někdo v noci na neděli střílel na dvojici příslušníků národní gardy. Ti na místě hlídkovali v návaznosti na policejní zásah proti 20letému černochovi. 

Incident se odehrál asi osm kilometrů od předměstí Brooklyn Center, kde předchozí neděli policejní kontrola na silnici skončila smrtí Daunteho Wrighta. Na gardisty někdo střílel z projíždějícího vozu krátce po čtvrté hodině ranní (11:00 středoevropského času). Jeden z mužů byl hospitalizován kvůli zranění způsobenému rozbitým sklem, druhý podle vyjádření národní gardy státu Minnesota utrpěl jen "povrchové" rány.

Po nepokojích vyvolaných zásahem proti Wrightovi se o víkendu objevovaly zprávy o agresivním jednání bezpečnostních složek vůči novinářům, kteří protesty pokrývali. Na použití pepřového spreje nebo bezdůvodnou vazbu si stěžovali pracovníci agentury AFP, televize CNN i deníku The New York Times (NYT). Guvernér státu Minnesota Tim Walz v neděli označil zásahy proti novinářům za nepřijatelné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy