Na trzích a v obchodech ve Vietnamu a Laosu natáčela Brooksová na skrytou kameru, zboží z nelegálně zabitých zvířat ale obchodníci nijak neukrývali. Náramky, náhrdelníky nebo dekorace do interiérů byly vystaveny ve vitrínách na očích každému, kdo prochází kolem. Fotografka zavítala i do soukromých domů, kde se jí obchodníci pokoušeli prodat celé rohy chráněných zvířat.
Před setkáním ani po něm ji však policie nezastavila. Žádná hlídka nepřišla ani na trhy, kde se zboží prodává za stovky dolarů. "Pokud by úřady opravdu chtěly, tak by to zastavily. Když jsem je dokázala najít já, dokázaly by je najít i ony," líčí Brooksová pro Aktuálně.cz.
Právě nezájem úřadů a malé povědomí o problému přivedlo Brooksovou v roce 2014 k nápadu natočit dokument, který by ukázal na negativní stránku pytláctví. Místo slonů, o kterých přemýšlela jako o hlavních hrdinech snímku, se nakonec rozhodla pro nosorožce, konkrétně pro poddruh severních bílých. Tehdy jich na světě zbývalo pouhých sedm.
O deset let později žijí už jen dvě samice. "Severní bílí nosorožci jsou symbolem hrozby vyhynutí, něco jako ambasadoři vymírání," hodnotí autorka dokumentu z roku 2017, který příhodně pojmenovala Poslední svého druhu (The Last Animals).
Mezinárodní prodej slonoviny a rohů nosorožců je zakázaný. I přes vysoké tresty ale pokračuje - hodnota rohoviny překonává i cenu kokainu a obchod s nelegálním zbožím ročně dosahuje miliardových hodnot. Pytláctví je často spojeno s prodejem drog či zbraní a financuje válečné konflikty. Do prodeje se zapojují také skupiny označované jako teroristické - al-Káida, Boko Haram nebo ugandská Boží armáda odporu.
Část lidí také věří ve zdravotní účinky rozdrcených rohů. Například se domnívají, že prach z nich pomáhá s léčbou rakoviny, kocoviny nebo že jde o účinné afrodiziakum. "Pokud nezastavíme krizi pytláctví, která probíhá, můžeme do dvaceti let přijít o všechny druhy nosorožců," zhodnotila v dokumentu Jane Kennedyová, ošetřovatelka ze zoo v San Diegu. Tady ještě před deseti lety žili dva severní bílí nosorožci - kriticky ohrožený druh. Poslední zemřel v roce 2015.
Nosorožci ze Dvora Králové
Osudy těchto nosorožců jsou známé i Čechům. Ještě před pár lety mohli návštěvníci Safari Parku Dvůr Králové čtyři exempláře obdivovat, než bylo rozhodnuto, že tři z nich poputují do keňské rezervace Ol Pejeta. Od návratu do přirozeného prostředí si chovatelé slibovali možnost početí mláďat.
V Česku pak zůstala jen dcera posledního samce Sudána. "Hodně času jsem strávila v zoo ve Dvoře Králové, kde žila samice Nabiré. Byla jsem s kamerou u toho, když ji přišli němečtí vědci zkontrolovat, jestli má životaschopná vajíčka. Místo toho ale odhalili, že má nádor. Byl to velmi smutný den," líčí fotografka, která se jinak zaměřuje na válečné konflikty. "Byla jsem velmi smutná, když zemřela."
Popisuje i smutek, který kvůli tomu padl v roce 2015 na lidi v Česku. "Lidé se na ni chodili dívat a cítili hrdost. Bylo poznat, že mají o její druh zájem. O úmrtí pak psala všechna média," připomíná.
Dnes jsou naživu jen poslední dvě samice, Nájin a Fatu - matka s dcerou. Fatu je zároveň posledním narozeným mládětem tohoto druhu na světě. Společně se samcem Sudánem přicestovali do Keni ze Dvora Králové.
Jaký bude další osud druhu, stále není jasné. Vědci mají odebraná vajíčka i sperma z posledních zvířat, zatím ale pracují na tom, aby jejich implementace do nosorožců podobného druhu byla úspěšná. "Situace je vážná, ale také ukazuje, kam až jsou lidé ochotni zajít, aby se pokusili druh zachránit," říká fotografka.
Česko ale není známé jenom pro pomoc s přežitím druhu, v minulosti se podílelo i na prohlubování problému. "Když jsem snímek natáčela, jezdili někteří Češi do Afriky na povolené lovy divoké zvěře. Vždy si pak mohli odvést rohy s sebou domů. Ty pak ale zmizely a objevily se na černém trhu. Celý proces byl podvod," líčí ještě nedávnou praxi. "České úřady velmi bojovaly proti obchodu s nelegálním zbožím," dodává.
Dokument vedl ke změně zákonů
Dokument Poslední svého druhu měl po dokončení širokou distribuci, promítaly ho videotéky jako Hulu, Netflix nebo National Geographic. Možnost zhlédnout snímek má i české publikum - na platformě Apple TV.
Brooksová s filmem také jezdila po světě a snažila se zvýšit povědomí o problému. "Myslím, že to hodně pomohlo, protože v některých zemích zavedli přísnější zákony," uvádí. Jmenuje Hongkong, v té době největší legální trh se slonovinou, kde měla před hlasováním o zákazu prodeje slonoviny a rohoviny promítání snímku a veřejné slyšení. Zákonodárci poté v lednu 2018 postavili praxi mimo zákon.
"Na to jsem byla velmi hrdá, šlo o velké vítězství," říká. Pomohlo jí to zároveň překonat těžké momenty, které při natáčení své prvotiny zažila. "V národním parku, kde jsme natáčeli, bylo zabito několik rangerů i voják, kteří zvířata chránili. Bylo to složité. Projekt mě ale odměnil změnou zákonů," uzavírá.
Poznámka: Fotografka Kate Brooksová přednášela v Praze na workshopu pro mladé studenty žurnalistiky Journey: Journalism Bootcamp, který organizuje Bakala Foundation. Zdeněk Bakala je majitelem společnosti Economia, která vydává i online deník Aktuálně.cz.
Video: Trailer dokumentu Poslední svého druhu
