Dohá - Takové Velikonoce stotisícová komunita římských katolíků žijících v Kataru ještě nezažila.
Po desetiletích mší na neveřejných místech oslavili věřící nejdůležitější křesťanský svátek vůbec poprvé v kostele. Vyrostl teprve před dvěma týdny za podpory místního emíra.
Kříž a zvony mu přesto chybí. "Důvodem je diskrétnost," řekl pro kanadský list Globe and Mail reverend Tom Veneracion. Přes vstřícný postoj vlády totiž není nálada obyvatel Kataru podobně jako v ostatních státech Perského zálivu vznikajícím svatostánkům jiných náboženství dvakrát nakloněná.
Výhružky i podpora
Kostel pojme tři tisíce lidí. Při vysvěcení jich do pouště přijelo třikrát tolik. Byli mezi nimi hlavně imigranti, kteří přijeli do Kataru kvůli práci. Nejčastěji pocházejí ze zahraniční, hlavně z křesťanských oblastí jihovýchodní Asie a Filipín.
Jejich počet neustále roste. Rodilých obyvatel je v zemi pouhých 200 tisíc, přistěhovalců pak tisíců 900.
Možná právě tento nepoměr stojí za několika výhružkami, jež římskokatolická kongregace po otevření kostela obdržela. Proti kostelu se postavili někteří intelektuálové a novináři.
Naopak někdejší děkan místní fakulty islámského práva na Katarské univerzitě Abdul Hamíd al-Ansari výstavbu kostela uvítal.
"Jde o základní lidské právo, garantované Islámem," uvedl podle agentury AP.
Další na řadě Saúdská Arábie?
Povolení na výstavbu kostela udělil před sedmi lety sám šejch Hamad bin Chalífa Sání, současný vládce Kataru. Blízký spojenec USA si slibuje, že tak přiláká do země další investice a podpoří turismus.
Zastánci dialogu mezi islámem a křesťanstvím v otevření kostela vidí navíc krok, jenž může ovlivnit i okolní státy.
Vatikán už potvrdil, že o stejném plánu vyjednává se Saúdskou Arábií. V ropném království, muslimy považovaném za ochránce dvou nejsvětějších míst islámu Mekky a Medíny, jsou svatostánky ostatních náboženství zakázané.
Stejně jako v Kataru tam vládne konzervativní wahabismus. Počet zahraničních pracovníků tam dosahuje 800 000.
