Ankara - Turecko se zase o krůček přiblížilo k Evropské unii, a to i přes protesty tamních nacionalistů.
Turecký parlament totiž ve středu schválil jeden z požadavků Evropské unie a rozhodl o možnosti navrácení státem zabaveného majetku nemuslimským minoritám - zvláště křesťanským a židovským organizacím.
Majetek v hodnotě desítek milionů dolarů byl po mnohá desetiletí zabavován zvláště řecké ortodoxní církvi, ale i jiným křesťanským organizacím.
Unie už dlouho na Turky tlačí, aby vytvořili podmínky, které by umožňovaly svobodnou existenci všem náboženským skupinám v zemi, která je sice převážně muslimská, ale má sekulární zřízení.
V této souvislosti se hovořilo také o možnosti převedení majetku - kostelů, synagog, nemocnic, škol nebo sirotčinců - do vlastnictví menšin, zvláště Řeků, Arménů, Syřanů a Židů.
EU: Je to další krok vpřed
Evropský komisař pro rozšíření evropské sedmadvacítky Olli Rehn, který je pověřený vyjednáváním s Tureckem, zákon přivítal a označil jej za "další krok vpřed".
Upozornil však, že až teprve jeho uvedení do praxe bude pravou prověrkou tureckého pokroku na poli zajišťování lidských práv a svobod nemuslimům.
Zákon má také vady, které zástupci menšin kritizují. Neumožňuje totiž navracení majetku, který byl státem převeden do vlastnictví třetí osoby.
I když parlament přijal zákon převážnou většinou hlasů a prezident Abdullah Gül se jej chystá podepsat, nacionalisté varovali, že toto rozhodnutí může vážně ohrozit turecké národní zájmy.
Problémy zůstávají
Problémy mezi muslimy a křesťany však tímto zákonem zdaleka nejsou zažehnány. Poslední léta se množí útoky proti církevním představitelům, které nezřídka končí smrtí.
Více k tématu ZDE: Bojoval za svobodu slova. Zaplatil nejvyšší cenu
Turecko musí uskutečnit ještě hodně změn, aby uspokojilo kritické hlasy uvnitř EU. Jednou z nejčastějších výtek je pokračující ignorování výzev k navázání diplomatických vztahů Ankary s mezinárodně uznávanou vládou řecké části Kypru.
Trnem v oku je Bruselu také kontroverzní zákon 301 o urážce turectví, který podle kritiků znemožňuje svobodné vyjadřování. Z porušení této normy byl mimo jiné obviněn známý spisovatel Orhan Pamuk nebo zavražděný turecko-arménský novinář Hrant Dink.
Oba Turecko otevřeně kritizovali za popírání genocidy Arménů mezi léty 1915-1923, při které za vlády Osmanské říše zahynulo až 1,5 milionu lidí.
Zdroje: Reuters, CNN, New York Times
