Jen krátce předtím, než královna letos oslavila 70 let na trůnu, australský premiér Anthony Albanese jmenoval ministra pro republiku Matta Thistlethwaitea. "Před pár týdny si Austrálie poprvé zvolila královského ministra, který aktivně pracuje na tom, aby byla Koruna odstraněna," nadšeně hodnotil tehdejší rozhodnutí vlivný republikán Peter FitzSimons.
Smrtí královny Alžběty II. nezačíná jen nová éra pro Spojené království, ale i pro více než dvě a půl miliardy lidí, kteří žijí v Commonwealthu. Spolek dnes už 54 zemí, převážně bývalých britských kolonií, byl jedním z největších královniných úspěchů.
Austrálie ale spolu s dalšími třinácti zeměmi patří do tzv. Commonwealth realm, česky někdy přezdívaného jako Společenství království. V těchto případech je britský monarcha ještě stále hlavou státu, někdy nese i titul země a má vlastní standartu.
Commonwealth a Commonwealth realm
Commonwealth je volné sdružení Spojeného království a jeho bývalých kolonií. Jde například o Indii, Pákistán, Kypr nebo třeba Nigérii. Dnes je členem společenství přes 50 zemí a v celém bloku žije více než 2,2 miliardy lidí.
Z toho je 14 zemí členem Commonwealth realm, což znamená, že král Karel III. je jejich oficiální hlavou státu. K těm patří Antigua a Barbuda, Austrálie, Bahamy, Belize, Grenada, Jamajka, Kanada, Nový Zéland, Papua Nová Guinea, Svatý Kryštof a Nevis, Svatá Lucie, Svatý Vincenc a Grenadiny, Šalomounovy ostrovy a Tuvalu.
Ačkoliv právě Austrálie už v minulosti prohlásila, že s dalším referendem, které by ze země udělalo republiku, počká do královniny smrti, nyní z úcty k Alžbětě II. premiér Albanese uvedl, že referendum nebude dříve než v jeho dalším volebním období. Pokud by vyhrál volby, začalo by v roce 2025.
Podobně podle agentury Reuters reagovala novozélandská premiérka Jacinda Ardernová, která sice přerod v republiku podporuje, ale ostrovní stát má teď podle ní důležitější problémy. "Můj pohled na tuto záležitost je veřejně známý. Věřím, že časem se tam Nový Zéland dostane, a věřím, že to bude ještě za mého života. Ale nevidím to jako krátkodobé opatření nebo něco, co by v dohledné době bylo na pořadu dne."
Kdy, když ne teď?
Zato řada karibských států současnou situaci vnímá jako příležitost. Barbados se od monarchie odpojil už loni v listopadu a další ho teď chtějí následovat. Jen krátce poté, co se Karel III. stal králem Antiguy a Barbudy, prohlásil tamní premiér Gaston Browne, že chce uspořádat referendum v následujících třech letech.
"Nejedná se o akt nepřátelství nebo jakýchkoliv neshod mezi Antiguou a Barbudou a monarchií, ale je to poslední krok k dokončení procesu naší nezávislosti," vysvětlil premiér pro stanici ITV News.
Podobně je na tom i Jamajka, kde si podle srpnového průzkumu přeje konec vlády britské monarchie 56 procent lidí. V březnu zemi navštívil princ William s manželkou Kate a na ostrově je "uvítaly" masové demonstrace proti královské rodině a odkazu britského kolonialismu. Jamajský premiér Andrew Holness tehdy princovi řekl, že se země chce stát nezávislou.
A premiér souostroví Svatý Vincenc a Grenadiny Ralph Gonsalves letos v červenci navrhl uspořádat referendum, ale pouze tehdy, pokud pro něj bude nadstranická podpora.
Výhody jedné velké rodiny
Královská rodina zdůraznila, že členům Společenství království nebude stát v cestě. "Chci jasně zopakovat, že uspořádání jako republika nebo monarchie je věcí jednotlivých států, které si to musí rozhodnout," řekl princ Charles naposledy v červnu na summitu Commonwealthu.
"Commonwealth byl vytvořen jako alternativní způsob na udržení úzkých vazeb dobrovolného přátelství a společných zájmů mezi národy, které spojuje anglický jazyk a které mají vztah s Británií jako bývalé kolonie," uvedla pro stanici France 24 Cindy McCreeryová, historička na univerzitě v Sydney.
To, že země přestanou uznávat krále jako svou hlavu státu, totiž ještě neznamená, že odejdou i ze společenství Commonwealthu. Barbados je toho důkazem. Obzvlášť malé ostrovní státy si uvědomují, jak výhodné pro ně je být v alianci s bohatými a vlivnými zeměmi jako Kanada nebo Indie.
Byla to ale právě Alžběta II., kdo se velmi aktivně do Commonwealthu zapojoval. Jednotlivé země pravidelně navštěvovala a pomáhala při společných vyjednáváních, vysvětluje McCreeryová. I když si státy odsouhlasily, že je po královnině smrti povede Karel III., nyní už některé z nich tak nadšené nejsou.
Odkaz kolonialismu
V některých případech je tomu přesně naopak. Podobně jako během Williamovy návštěvy karibských ostrovů se někteří občané bývalých britských kolonií dožadují omluvy a reparací za to, čeho se na nich britská vláda, v čele s královskou rodinou, v minulosti dopustila.
"Byli jsme masakrováni a vražděni pro ekonomický rozvoj Británie," prohlásil například David Denny z Barbadosu, který zastupuje nevládní organizaci Karibské hnutí pro mír a integraci. "Národní státy uvnitř Commonwealthu by měly požadovat reparace za utrpení způsobené královskou rodinou, britskou vládou a všemi britskými společnostmi, které z otroctví a využívání Afričanů profitovaly."
Není teď jasné, jakou roli bude Commonwealth v budoucnu hrát. Členské státy se chtějí zaměřit například na podporu demokracie nebo ochranu životního prostředí. Podle některých expertů ale tyto snahy nahradily už jiné mezinárodní organizace.
"Myslím, že historická důležitost Commonwealthu vypršela. Dnes vidíme už jen stín bývalé organizace," uvádí pro agenturu Reuters Philip Murphy, profesor historie na Londýnské univerzitě.
