V roce 1881 vzniká první politická organizace Karenů - Karenská národní aosociace, která si dala za cíl vybudovat jednotný karenský národ bez ohledu na náboženské vyznání a dialekt.
Barma se 4.1.1948 stala samostatným státem. Už v březnu se proti formě nezávislosti postavili Karenové, ale i komunisté a další organizace a vypukla občanská válka. Ta v různých podobách přetrvává dodnes.
Infobox
Karenové jsou tibetočínského původu a karenština patří k tibetobarmským jazykům. V samotném Myanmaru žije více než 3 miliony Karenů. Dalších nejméně 240 tisíc žije i v sousedním thajsku.
Tito pěstitelé rýže a zemědělci se rozlišují se na Rudé Kareny kam patří kmeny Padaungů, Breů a Faungtů a na Bílé Kareny Pwy a Sgawy.
Karenský stát, pojmenovaný později jako Kotulej (Země Květů), vznikl roku 1952. Karenské postoje vycházely z tradic, podle ní Karenové kdysi měli vlastní písmo a vzdělanost obsaženou v Knize, kterou Karenové v důsledku nedbalosti ztratili.
Mýtus však obsahoval i víru v příchod "bílého bratra ze zámoří", který Karenům Knihu i vzdělanost vrátí. Právě proto Karenové přijali Brity a jejich misionáře s otevřenou náručí. Část jich také křestanství přijala za své.
Navzdory válečnému stavu byla vybudována struktura ústřední i místní správy, infarastruktura, školy, nemocnice a posilovala se národní identita, jazyk, tradice a kultura.
Zdroj: Vladimír Baar-Národy na prahu 21. století, Aleš Ottmár
