Winnipeg - Některé kanadské provincie se rozhodly nepoužívat sadu vakcín proti prasečí chřipce od farmaceutické firmy GlaxoSmithKline Plc.

Dosavadní očkování ukázalo, že u mnoha pacientů vakcína způsobuje silné alergické reakce. Postižení Kanaďané prý nejsou ve vážném stavu, přesto se ale ministerstvo zdravotnictví rozhodlo stáhnout zhruba 172 tisíc vakcín.

Vakcíny, používané v Kanadě, nejsou totožné s těmi, které jsou dodávány do Česka, řekl hlavní hygienik ČR Michael Vít. Podle něj zásilky pro Českou republiku pocházejí z Drážďan.

Stane se tak v šesti ze třinácti kanadských provinciích. V Kanadě už podlehlo prasečí chřipce přes šedesát lidí, mezi nimi i třináctiletý chlapec.

V České republice začalo očkování proti viru H1N1 včera. Zatím zemřeli na prasečí chřipku čtyři Češi, počet obětí v Evropě se už blíží sedmi stovkám.

Rizika? Obvyklá

Zdravotničtí experti z mnoha zemí světa na možná úskalí očkování proti prasečí chřipce upozorňovali. Ovšem - jsou velmi podobná těm jako u vakcíny proti sezónní chřipce. K těm mírnějším může patřit u některých lidí horečka, bolest svalů či vyrážka na očkované ruce, bolest hlavy, nevolnost.

Velmi se diskutuje o riziku doplňkových látek, hlavně adjuvantů, neboli látek, které zesilují reakci imunitního systému a zajišťují, že očkování bude účinné. V chřipkových vakcínách nabízených v Evropě plní tuto roli například skvalen, látka ze žraločích jater.

V této chvíli je odborná diskuse kolem adjuvantů na tom stupni, že navzdory různým podezřením je nelze z žádných nechtěných účinků prokazatelně usvědčit.

Skutečně závažné potíže se mohou vyskytnout s pravděpodobností asi jeden případ na milion očkovaných.

K nejrizikovějším patří syndrom Guillaina-Barrého, v němž chřipková infekce hraje jednu z rizikových rolí. Syndrom představuje velmi nepříjemné selhání nervového systému, které vede ke slabosti svalů, případně dokonce k ochrnutí těla. Obvykle se dá plně vyléčit, výjimečně však může být trvalé. Při postižení dýchacích svalů může pacient dokonce zemřít.