Kanada vyplašila svět. Chřipkové očkování ano či ne?

Josef Tuček
24. 11. 2009 13:41
Řada lidí nepochybně vakcínu odmítne. Iracionálně
Jedna z vakcín proti chřipkové pandemii.
Jedna z vakcín proti chřipkové pandemii. | Foto: Reuters

Analýza - Očkovat se proti pandemické prasečí chřipce, nebo ne? Jaké jsou výhody, jaká rizika? A jsou výhody větší než potenciální nebezpečí?

Tyto otázky teď řeší obyvatelé v mnoha zemích světa. Světová zdravotnická organizace v úterý oznámila problém v Kanadě. Vakcína tam způsobuje u některých lidí silné alergické reakce, a proto zhruba 172 tisíc vakcín od farmaceutické firmy GlaxoSmithKline bylo z trhu staženo.

V Česku - podle dosavadních pravidel - má být vakcína k dispozici pouze pro zdravotně ohrožené pacienty, zdravotníky a pracovníky profesí nezbytných pro chod země. Pouze ti tedy mohou zatím zvažovat, zda očkování chtějí, nebo se mu vyhnou.

Dřív to nešlo

Nepříjemné je, že očkování začíná až nyní, tedy v době, kdy virus prasečí chřipky již cirkuluje mezi populací. V předstihu však nestihli očkovat obyvatele nikde ve světě - i tam očkování začalo teprve v minulých dnech.

Virus A/H1N1 byl jako pandemický, neboli rychle se šířící po celém světě, vyhlášen v červnu. Žádná farmaceutická firma pak nedokázala vyvinout vakcínu proti němu tak rychle, aby byla k dispozici dostatečně brzy.

I tak muselo testování a schvalování vakcín probíhat ve zkráceném řízení. Protože se však většina vakcín, včetně té používané v Česku, vyrábí stejným způsobem a ve stejných provozech jako běžné sezónní chřipkové vakcíny, nikdo příliš nečeká, že budou mít neznámé vedlejší účinky.

To ale neznamená, že se žádné nechtěné dopady neprojeví.

Vakcína není pro nakažené

Člověk, který by se chtěl očkovat, musí zvážit, zda už necítí příznaky onemocnění, ať už chřipky nebo jiné infekce.

Podstatou očkování je, že se při něm do těla vstříknou "mrtvé" virové částice. Lidský imunitní systém se je naučí rozpoznávat, a když se pak člověk nakazí opravdovými viry stejného typu, je na obranu proti nim připravený.

Prasečí chřipka a lidé

Na od běžné sezónní chřipky ohrožuje současná prasečí chřipka A/H1N1 především:

  • zdravé mladé lidi od narození po 24 let věku,
  • těhotné ženy,
  • mezi dospělými ve věku 25 až 64 let zejména ty, kdo mají zdravotní problémy.

Zdroj: Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí, USA

Avšak když je člověk v době očkování nemocný, je už pozdě. Imunitní systém právě bojuje s opravdovou infekcí a očkování by jej zatížilo ještě víc.

Imunitní zesilovače zřejmě nevadí

Jaká jsou další možná rizika pandemické vakcíny? Stejná jako u té sezónní. K těm mírnějším může patřit u některých lidí horečka, bolest svalů či vyrážka na očkované ruce, bolest hlavy, nevolnost.

Většina vakcín, včetně té dodávané do Česka, se vyrábí z virů množených ve slepičích vejcích. Mohou tedy způsobit alergickou reakci u lidí, kterým vadí vajíčka.

Velmi se diskutuje o riziku doplňkových látek, hlavně adjuvantů, neboli látek, které zesilují reakci imunitního systému a zajišťují, že očkování bude účinné. V chřipkových vakcínách nabízených v Evropě plní tuto roli například skvalen, látka ze žraločích jater.

V této chvíli je odborná diskuse kolem adjuvantů na tom stupni, že navzdory různým podezřením je nelze z žádných nechtěných účinků prokazatelně usvědčit.

Riziko ochrnutí je závažnější

Skutečně závažné potíže se mohou vyskytnout s pravděpodobností asi jeden případ na milion očkovaných.

K nejrizikovějším patří syndrom Guillaina-Barrého, v němž chřipková infekce hraje jednu z rizikových rolí. Syndrom představuje velmi nepříjemné selhání nervového systému, které vede ke slabosti svalů, případně dokonce k ochrnutí těla. Obvykle se dá plně vyléčit, výjimečně však může být trvalé. Při postižení dýchacích svalů může pacient dokonce zemřít.

Nejznámější je případ z roku 1976 v USA, kde se syndrom projevil u pěti set lidí očkovaných proti chřipce (představuje to v přepočtu jednoho nemocného na 100 000 příjemců tehdejší vakcíny). Pětadvacet z nich tehdy zemřelo.

Pozdější studie však výskyt syndromu spojovaly se znečištěním vakcíny bakteriemi Campylobacter z vajec, v nichž se chřipkové viry pro vakcínu množily. Právě tyto bakterie jsou nejčastější známou příčinou vzniku syndromu Guillaina-Barrého.

Lepší metody výroby od té doby pravděpodobně riziko znečištění vakcíny nebezpečnými bakteriemi snížilo.

Chřipka je ještě horší

Porozumět riziku znamená porovnávat je s jinými. Syndrom Guillaina-Barrého má běžný výskyt 10 až 20 nemocných na milion obyvatel. U lidí, kteří onemocní chřipkou, se výskyt zvyšuje na 40 až 70 případů na milion chřipkových pacientů, informuje populárně vědecký časopis New Scientist.

Neboli: Očkování tím, že chrání před chřipkou, chrání i před mnohem větším rizikem vzniku syndromu Guillaina-Barrého, než jaké může samo způsobit. A ochraňuje nejen očkovaného, ale i jeho rodinu a další lidi, kteří by se od něj mohli nakazit.

Zdravotnické úřady, od českého Ministerstva zdravotnictví přes renomované americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) až po Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), proto očkování proti chřipce jednoznačně doporučují.

Právo na subjektivní rozhodnutí

Laik, který se však chce rozhodnout sám, musí také samostatně zvažovat rizika. Počet pravděpodobnosti mu říká, že riziko způsobené chřipkou, i tou relativně mírnou, je podstatně vyšší než riziko očkování.

To ale neznamená, že se podle toho lidé rozhodnou. Zvažování rizika je velmi subjektivní a iracionální záležitostí. Příklad: Statistika jasně říká, že letět letadlem je podstatně bezpečnější než jet autem. A přesto se řada lidí bojí v letadle víc než v autě.

A podle stejného pocitového principu může laik vyhodnotit i rizika chřipkové vakcíny. Určitě tedy řada lidí i u nás nabízenou vakcínu odmítne. Možná tedy nakonec zbude i na ty, kdo na ni podle dosavadních pravidel nemají nárok.

Připomeňme však ještě jednou, že v Česku bude mít možnost přijmout nebo odmítnout očkování proti pandemické chřipce jen zlomek obyvatelstva. Pro většinu lidí očkování stejně nebude. A jejich rozhodování o očkování je tedy hodně jednoduché. O ničem nerozhodují.

 

Právě se děje

před 6 minutami

Severní Korea přivítala, že skončil Trumpův poradce Bolton

Hlavní severokorejský jaderný vyjednávač Kim Mjong-kil přivítal rezignaci bezpečnostního poradce Bílého domu Johna Boltona, který v minulosti kritizoval severokorejské vedení za porušování lidských práv a vyzýval ke změně režimu v KLDR. Bolton odešel z funkce na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa. Severokorejský vyjednávač ocenil také středeční Trumpovo vyjádření, že by při rozhovorech s KLDR mohl uplatnit "novou metodu".

Zdroj: ČTK
Další zprávy