Johannesburg - Vládnoucí strana v Jižní Africe - Africký národní kongres (ANC) - označila rozhodnutí kanadského soudu udělit jihoafrickému občanovi status uprchlíka za rasistické.
Dotyčný je totiž běloch a ANC má za to, že jeho důvody k požádání o azyl jsou smyšlené.
Jednatřicetiletý Brandon Huntley, který o azyl požádal loni v dubnu, tvrdí, že se nemůže do své rodné země vrátit, jelikož ho tam již "sedmkrát napadli černí Jihoafričané". Jako důkaz "předložil" jizvy po bodnutí nožem. Huntley se domnívá, že jej napadli kvůli jeho barvě pleti.
ANC ale tento důvod napadení odmítlo.
"Rozhodnutí Kanady udělit Huntleymu status uprchlíka akorát tak podněcuje další rasismus," řekl britské stanici BBC mluvčí ANC Ishmael Mnisi. "Považujeme Huntleyho tvrzení, že byl napaden kvůli tomu, že je běloch a že mu policie nepomohla, za šokující a senzacechtivé," dodal.
"Huntley dokázal, že vláda Jižní Afriky není schopna ochránit bílé Jihoafričany, kteří čelí útokům ze strany černých Jihoafričanů," tvrdí člen Rady pro přistěhovalectví a uprchlictví William Davis.
Africký národní kongres, který je v JAR u moci od pádu apartheidu v roce 1994, si je podle slov mluvčího vědom vysoké kriminality, která zemi trápí. Roční statistiky zločinů dosahují rekordních čísel (zhruba 52 vražd denně) a dokonce se staly předmětem diskuzí týkajících se světového fotbalového šampionátu, který má JAR hostit příští rok.
"Rasismus naruby"
V zemi, poznamenané rasovou segregací, kterou prosazovala vláda bílé menšiny po celé dekády, je rasová otázka stále citlivým tématem.
Mnozí tvrdí, že v zemi nyní bují "rasismus naruby" a země čelí masovému odlivu bílých mladých Jihoafričanů. William Davis v reakci na pobouření ANC v rozhovoru pro kanadský deník Ottawa Sun prohlásil, že on sám by v Jižní Africe coby běloch byl "bílou vránou".
Samotní Jihoafričané mají na věc různé názory.
"Myslím si, že ten člověk (Brandon Huntley) to nemá v hlavě v pořádku," řekl agentuře Reuters Aluwani Matshavana z Johannesburgu."Nic takového se tady neděje."
"Já s ním souhlasím, protože Jižní Afrika dnes upřednostňuje hlavně černochy. Běloši nemají dnes takové šance jako oni," míní Aluwani Raswini a dodává, že běloši za "své hříchy z dob apartheidu platí už příliš dlouho".
Pozitivní diskriminace
S teorií rasismu naruby souhlasí i jihoafrický historik a novinář R.W. Johnson, který ve své poslední knize o historii jihoafrického státu tvrdí, že v politice bělošskou formu nacionalismu, ztělesňovanou přes čtyři dekády nyní již neexistující Národní stranou, nahradila její černošská obdoba reprezentovaná právě ANC.
Kvóty pro obsazování důležitých postů černošským obyvatelstvem mají podle ANC zajistit ekonomické posilování černých Jihoafričanů.
I přesto ale největší podniky v zemi stále ovládá bělošská menšina (přibližně 9 procent obyvatel). I životní standard bílých Jihoafričanů je stále podstatně vyšší než u ostatních obyvatel tohoto padesátimilionového státu.
To bere ANC jako důvod, proč pozitivní diskriminaci stále aktivně uplatňovat.
