Tripolis - Lidové bouře v Libyi trvají už 100 dní. Dosud ale nepřiměly libyjského vůdce Muammara Kaddáfího ke kapitulaci. Nedonutila ho k ní ani dvouměsíční intervence Severoatlantické aliance.
Podle jihoafrického prezidenta Jacoba Zumy, který vyjednává v Tripolisu, je Kaddáfí ochoten uzavřít příměří. Státní televize v noci odvysílala nové záběry plukovníka.
Tunové pumy
Kaddáfí podle Zumy trvá na tom, že "všem Libyjcům musí být dána šance vzájemně jednat" a určit budoucnost země.
Zuma ale neřekl, zda je Kaddáfí ochoten odstoupit. Právě bezpodmínečná kapitulace plukovníka a jeho sil je přitom základní podmínkou pro to, aby k jednacímu stolu usedli i povstalci.
Francouzi a Britové chtějí kvůli patové situaci zvýšit tlak na diktátora, a tak v Libyi nasadí bojové helikoptéry a Britové navíc zařadí do výzbroje svých letounů téměř tunové bomby Paveway III, které jsou určeny k ničení bunkrů a krytů.
Vedení NATO oznámilo, že posledních pět dní průběžně bombardovalo Tripolis. V sobotu poprvé provedlo nálet na libyjské hlavní město za bílého dne.
2700 náletů
Zvýšená vojenská aktivita aliance má zvýšit tlak nejen na Kaddáfího, ale i na Zumu, který se snaží v Tripolisu o zprostředkování příměří mezi povstalci a libyjským vůdcem.
NATO však žádá bezpodmínečný odchod Kaddáfího, který se ale ani tři měsíce po začátku povstání ve své zemi nehodlá vzdát moci. Aliance za tuto dobu provedla 2700 leteckých úderů proti jeho jednotkám.
Vybombardovala přitom řadu opevněných bodů a velitelských stanovišť libyjské armády a nyní se chystá pumami Paveway III zničit komplex bunkrů pod Kaddáfího ústředím Báb al-Azízija v Tripolisu a jeho kryty v dalších městech. Plukovník však stále odolává.
Už bez Ruska
Jihoafrický prezident je v Libyi na zprostředkovatelské misi již podruhé. Ani tentokrát se ale neočekával žádný průlom, protože pozice obou stran libyjského konfliktu jsou nesmiřitelné.
Zatímco povstalci žádají okamžitý odchod, plukovník zuřivě vzdoruje a trvá na legitimitě své vlády. V neděli opět obnovil útoky na povstalecké město Misurátu ležící asi 200 kilometrů východně od Tripolisu.
Pozice Zumy a Africké unie navíc oslabila skutečnost, že ruský prezident Dmitrij Medveděv se v pátek na jednání skupiny G8 poprvé jasně vyslovil pro odchod Kaddáfího.
Moskva do té doby plukovníka nepřímo podporovala, i když před dvěma měsíci v Radě bezpečnosti OSN nevetovala rezoluci o vzniku bezletové zóny nad Libyí, která umožnila intervenci NATO.
Africká unie naopak v pátek znovu vyzvala k okamžitému uzavření příměří v Libyi.
Nepříjemný vývoj
Severoatlantická aliance sleduje se stále větším znepokojením, že její původní scénář se nenaplňuje. Potřebuje co nejrychleji dosáhnout odchodu plukovníka Kaddáfího, stále více se však obává, že jedinou cestou k tomu bude vyslání pozemních vojsk.
Libye se na začátku konfliktu mezi Kaddáfím a rebely rozdělila více méně na západní část ovládanou jeho režimem a na východní část řízenou z povstaleckého města Benghází.
Tento stav fakticky stále trvá. Ani jedna strana konfliktu není dost silná, aby strhla vítězství na svou stranu.
Rebelové dosud nepadli pouze proto, že mají leteckou podporu NATO. Plukovník Kaddáfí má podle některých odhadů k dispozici ale jen 10 až 15 tisíc mužů a o většinu těžké techniky kvůli leteckým úderům aliance již zřejmě přišel.
S tímto počtem vojáků proto nyní nemůže znovu dobýt a udržet ztracená území. Západní a východní část Libye začínají stále více fungovat jako oddělená teritoria.
Cílem Západu přitom na začátku konfliktu bylo udržet územní celistvost Libye.
