Tripolis - Boje mezi jednotkami, loajálními Muammaru Kaddáfímu a jeho odpůrci v pátek znovu propukly hned na několika místech.
Podle agentury Reuters Kaddáfího oddíly útočily na město Zavíja ležící pouhých 50 kilometrů od metropole Tripolisu, které mají ve svých rukou rebelové. Na konci dne vládní oddíly město z velké části dostaly pod kontrolu, zatímco jeho obránci se stáhli k ústřednímu náměstí Mučedníků a bránili se na několika navzájem izolovaných místech.
Dále na východ se odehrávala bitva o ropný terminál Rás Lanúf, jenž včera ovládali ozbrojenci, kteří zůstali věrni diktátorovi. V pátek navečer jej ale naopak obsadili povstalci.
Ti oznámili, že jim začínají docházet zásoby léků. "Ženy a děti jsou ukryty v domovech, zatímco muži hlídkují v ulicích, v očekávání útoku provládních sil," popsal situaci v přístavním městě Zavíja agentuře Reuters jeden z obyvatel.
Podle televize Al-Džazíra v Zavíjí dnes zemřelo až padesát lidí, mezi nimi i velitel místních povstalců.
Libyjští povstalci: Chceme svobodu
Útokům armádního letectva čelí už třetí den také strategické město Bríga. Podle televize Al-Arabíja bombardování pokračovalo i v pátek ráno. Později útok přerušila písečná bouře.
Vládní letectvo bombardovalo také muniční sklad u přístavu Benghází, ve kterém sídlí povstalecký Libyjský národní výbor. Televizní stanice al-Džazíra hlásila, že při útoku zahynulo sedmnáct osob.
Hlavní město Tripolis zůstává pevně pod kontrolou sil věrných Kaddáfímu. Přístupy do metropole jsou přísně střeženy pomocí tanků, raket a další těžkou vojenskou technikou.
V pátek přesto vyšly ve čtvrti Tadžúra na předměstí Tripolisu do ulic tisíce lidí, provolávaly hesla proti režimu a Kaddáfímu. Vojáci je rozháněli slzným plynem a střelbou, více než stovku lidí zatkli.
Mezinárodní policejní organizace Interpol v pátek upozornila své členské země na nutnost dodržování rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která libyjskému vůdci Muammaru Kaddáfímu a 15 jeho nejbližším spolupracovníkům zakazuje cestovat do zahraničí a používat bankovní účty.
Interpol ze svého lyonského sídla rozeslal takzvanou oranžovou zprávu, v níž informuje všech 188 členských zemí organizace o tom, že musí Kaddáfího a jeho blízké, které tvoří z velké části jeho dospělé děti, omezit v možnostech cestování a blokovat pohyby na jejich účtech.
Rostoucímu tlaku, aby povstalce v Libyi vojensky podpořil, čelí americký prezident Barack Obama. Nejdiskutovanějším opatřením je vytvoření bezletové zóny nad Libyí, což by ochránilo demonstranty právě před útoky vládních sil ze vzduchu.
Pro vytvoření zóny se vyslovili vlivní zahraničně političtí experti z Obamovy vlastní Demokratické strany. Že by administrativa měla v této věci konat, si myslí například šéf senátního zahraničního výboru a bývalý prezidentský kandidát demokratů John Kerry.
Vojenský zásah ne, říká Obama
Obamova administrativa je zatím k jakékoli vojenské akci zaměřené proti režimu Muammara Kaddáfího zdrženlivá. Jejím hlavním argumentem je to, že by okamžitě vedla k obviněním, že povstání se odehrává z americké iniciativy a v režii Washingtonu.
Naděje na vytvoření bezletové zóny zmrazil i ministr obrany Robert Gates, republikán, kterého si Obama v kabinetu ponechal z vlády svého předchůdce George Bushe.
Při slyšení v Senátu jednoznačně uvedl, že vytvoření takové zóny by znamenalo velkou vojenskou operaci a masivní nasazení leteckých sil.
"Na začátku by musel být útok na Libyi, který by zničil vzdušnou obranu. To je jediný způsob, jak můžete vytvořit bezletovou zónu. Až pak mohou vaše letouny začít přelétavat nad zemí, aniž bychom se museli bát, že budou sestřeleny," řekl stroze Gates.
Podle zdrojů zevnitř Bílého domu je tím, kdo brzdí úvahy o vytvoření bezletové zóny, osobně prezident Obama. Roli v tom hraje jeho nechuť k jakékoli vojenské akci v zahraničí, ale také varování expertů z Pentagonu, že jakékoli větší angažmá v Libyi, byť by znamenalo jen zapojení letectva, může znamenat kapacitní problémy pro americké ozbrojené síly, vedoucí dál dvě velké operace v Afghánistánu a Iráku.
Bílý dům je podle deníku New York Times přesvědčen, že Kaddáfí by se vytvoření bezletové zóny vojensky jednoznačně postavil a americké letectvo začal ostřelovat. Američané, případně NATO by podle odhadů museli nasadit až stovky letadel, která by startovala jak z letadlových lodí USA, tak z nejbližších členských zemí NATO.
