Sydney/Pasadena - Po Zemi čeká velmi těsný průlet cizího kosmického tělesa také Mars. K rudé planetě nemíří asteroid, ale kometa C/2013 A1.
Objekt složený především z ledu a prachu, který je charakteristický dobře viditelným ocasem, loni objevil australský astronom Robert McNaught z observatoře Spring Observatory.
Původně se zdálo, že kometa Mars určitě mine, podle posledních propočtů ale není vyloučeno, že našeho nejbližšího planetárního souseda zasáhne. V takovém případě by se při srážce uvolnila síla odpovídající miliardě megatun TNT.
Kometa přilétá z oblasti Oortova oblaku, což je hypotetický kulovitý oblak komet na okraji naší sluneční soustavy.
Pro rudou planetu by mohla mít kolize znatelné následky. C/2013 A1 se k Marsu řítí rychlostí 56 kilometrů za sekundu a po dopadu by nejspíš v povrchu vytvořila dva kilometry hluboký kráter o průměru až 500 kilometrů.
Předpovídat dráhu komet je obtížné, protože se s tím, jak se blíží ke Slunci, zahřívají, tají a mění dráhu letu.
Budou-li mít astronomové štěstí, podaří se jim prostřednictvím sond Curiosity a Mars Reconnaissance Orbiter kometu vyfotit či v případě dopadu na marťanský povrch dokonce analyzovat vzorky. Budou-li ale mít smůlu, dopad komety zařízení za desítky milionů dolarů zničí. Jasno by mělo být 19. října 2014.
Sonda Curiosity se nicméně potýká s problémy i bez komety. Porušené soubory způsobily kolaps hlavního počítače a robot desítky hodin fungoval pouze v "bezpečném režimu" na záložní řídící jednotce. Práce přístroje, který na Marsu pátrá po důkazu o mimozemském životě, byly přerušeny do té doby, než byl náhradní počítač přeprogramován tak, aby mohl převzít plnou kontrolu.
Tak Curiosity zkoumá Mars:
"Prohodili jsme počítače, abychom se dostali do pozice, v níž můžeme obnovit základní operace. Jsme teprve na začátku, máme před sebou celé dny, možná týden práce," vysvětlil serveru Space.com manažer mise Richard Cook.
"Nevymkla jsem se kontrole, jen jsem předala řízení počítači na mé straně B, než se podívají na problém paměti v počítači na straně A," objevilo se na twitterovém účtu mise Curiosity. V dalším tweetu NASA upřesnila, že by se sonda mohla vrátit do plného operačního nasazení už v průběhu příštího týdne.
Příčina závady zatím není známa, jako jedno z pravděpodobných vysvětlení se jeví ozáření paměťových úložišť radiací.
Nejsložitější manévr provedený na dálku:
