Reportér v rozhovoru tvrdí, že není příliš přesvědčený o ochotě Vladimira Putina zastavit válku a spokojit se s tím, co zatím ruská armáda dobyla. Tedy zhruba s dvaceti procenty území Ukrajiny.
"Putinovi jde o to ponížit Ukrajinu a vnutit jí co nejvíce svých požadavků. Aby měla omezenou armádu, aby nebyla v NATO, aby znovu zákonem obnovila rovné postavení ruštiny s ukrajinštinou. Pokud by americký prezident Donald Trump tyto podmínky přijal a donutil by k tomu Kyjev, pak by možná Putin byl ochoten boje zastavit," říká Just.
V současných jednáních přitom Rusové dost možná dostali od Američanů velkorysé přísliby. "My jsme to vlastně slyšeli i z úst šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova, který prohlásil, že u americké strany našel pochopení pro ruské argumenty, což je věc nevídaná. Vypadá to, že skutečně Rusům byla předložena nějaká grandiózní nabídka," tvrdí novinář, který v Rusku žije od roku 2007.
Ruská armáda je podle něj vyčerpaná a i ruská veřejnost by si asi přála konec války. Což ale v Rusku není rozhodující. "Vše závisí na Putinově vůli. Pokud se rozhodne pokračovat ve válčení, tak to tak bude, bez ohledu na ztráty a vyčerpanost ruských sil. Myslím, že Kreml jako naprosté minimum počítá s dobytím celé Doněcké oblasti a že bude chtít získat všechno území, které na konci roku 2022 označil v ústavě za ruské. Tedy i celou Chersonskou a Záporožskou oblast," uvedl reportér.
Z Trumpova vystupování má Just dojem, že se spíš rozhodl Putinovi ustupovat, než s ním jít do konfrontace. I když si nemyslí, že by současný americký prezident vždy šel ve všem Kremlu na ruku. "Je pravda, že Trump nikdy Putina veřejně moc nekritizoval. Ale na druhé straně dodal Ukrajině protitankové střely Javelin (stalo se tak před zahájením invaze, Trump první prezidentské období ukončil v lednu 2021, pozn. red.), které jí umožnily v prvních dnech války uhájit Kyjev," soudí novinář.
Podívejte se na celý rozhovor v úvodu článku.