Paříž - Pokud jste šťastni, prodloužíte si život o 7,5 roku až 10 let. Podle nizozemského profesora Ruute Veenhovena je vliv štěstí na zdraví podobný „tomu, jestli kouříte, nebo ne."
Vyplývá to z jeho výzkumu, jehož výsledky budou příští měsíc publikovány v časopise Journal of Happiness Studies. Informovala o něm agentura AFP.
Šťastní lidé vedou aktivnější a zdravější život, dávají větší pozor na symptomy nemocí, lépe hlídají svou váhu, méně pijí a kouří a jsou sebevědomější.
Jako prostředek léčby těžkých onemocnění podle Veenhovena optimismus nefunguje. U zdravých lidí však údajně prodlužuje život spolehlivě.
Neštěstí znamená stres
„Chronická nešťastnost aktivuje stresové odezvy, které, jak je známo, vyvolávají v delším časovém horizontu efekty jako zvýšený krevní tlak a snížená reakce imunitního systému," píše nizozemský vědec.
Vůbec nejsilnější vliv na dlouhověkost měl Veenhoven pozorovat na jedné skupině amerických jeptišek. Přičítá to jejich silnému pocitu sounáležitosti ke komunitě a smysluplnosti života.
Podle starších výzkumů je pocit štěstí podporován právě takovými faktory, stejně jako kvalitou přátelských vztahů na pracovišti i v soukromí a širšími společenskými činiteli - úrovní demokracie, svobody, efektivity státní správy a vymahatelností práva.
Mezera na trhu s štěstím
Vlády i trh by prý rovněž měli občany vzdělávat o tom, jak být šťastní, respektive jim pomáhat, pokud toho nejsou sami schopni dosáhnout.
Podle Veenhovena je podivné, že poptávka po specialistech na štěstí silně převyšuje nabídku.
„Profesionální vedení ke šťastnějšímu životu dosud není k dispozici. Jde o pozoruhodný nedostatek v porovnání s velkým počtem lidí, kteří cítí, že by mohli být šťastnější."
Štěstí je 13 tisíc za měsíc
Pojem štěstí už skutečně zaujal i ekonomy, kteří podle AFP ve více než sto zemích zkoumají vliv optimismu populace na hospodářský růst.
„Idea, že je zde stav s názvem štěstí a že můžeme spolehlivě určit, co to značí a jak to měřit, je extrémně rebelantská," napsal ve své loňské knize ekonom Bill McKibben.
Podle jednoho výzkumu je štěstí jen relativně odvislé od bohatství a pocit spokojenosti se nezvyšuje, když jedinec dosáhne kupní síly 10 tisíc dolarů (160 tisíc korun) ročně.
