Helsinky - Může trocha Beatles každý den po poledni pomoci poškozenému mozku? Ze studie uveřejněné v lékařském časopisu Brain vyplývá, že ano.
O léčivých účincích hudby při autismu, demenci nebo schizofrenii se již ví, finští vědci však nyní přišli s výzkumem, který dokazuje, že hudba má pozitivní vliv i na lidi postižené mozkovou mrtvicí.
Lékaři z Helsinské univerzity zkoumali 60 pacientů těsně poté, co u nich došlo k mozkové příhodě, a začali s běžnou terapií.
Za 3 měsíce zlepšení o 60 procent
"Náš výzkum jako první dokázal, že poslech hudby během tohoto kritického období může napomoci kognitivní rekonvalescenci a předejít negativním náladám. Je to také levné a jednoduše proveditelné," citovala stanice BBC vedoucího výzkumníků Teppa Sarkama.
Hudba u nemocných zdokonalila pozornost a paměťové schopnosti. Kromě toho se pacienti začali cítit pozitivněji.
Lékaři pacienty rozdělili na tři skupiny. Verbální paměť těch, kteří poslouchali hudbu, se za 3 měsíce zlepšila o 60 procent, o 31 procent více než u jejich kolegů, kteří hudební terapii nepodstoupili.
Třetí skupina poslouchala pouze audiokazety s mluveným slovem: jejich paměť se zlepšila jen o 18 procent.
Slibný začátek
Schopnost řešit problémy a soustředit pozornost se u "hudebních pacientů" za stejné období zvýšila o 17 procent, u dvou ostatních skupin zůstala na stejné úrovni.
Všichni pacienti kromě toho podstoupili běžnou terapii. K podobným výsledkům lékaři došli i po dalších třech měsících.
Klíče k vysvětlení účinků hudební terapie mohou být tři. Jednak je už z dřívějška známo, že hudba napomáhá tvorbě "hormonu štěstí" dopaminu, který zase podporuje mentální aktivitu a paměť.
Vědci dále předpokládají, že hudba může mít pozitivní vliv na poškozené části mozku, stejně jako obecně působit na jeho regenerační schopnosti.
Podle Finů by další zkoumání problematiky mohlo přinést zajímavé výsledky. "Tuto studii můžeme považovat za pilotní," prozradil Sarkamo agentuře Reuters. "Jde o slibný začátek."
