* aktualizováno o informace o konci vlády v úvodu textu
Káhira - Náměstí Tahrír v Káhiře je osm měsíců po pádu prezidenta Husního Mubaraka znovu plné krve, ohně, slzného plynu, gumových projektilů a odpadků.
Armáda, která 12. února převzala moc, aby zemi dovedla k parlamentním a prezidentským volbám, tvrdě zakročila proti těm, kteří žádají, aby splnila sliby a podřídila se civilní vládě.
V pondělí večer však dorazila z Egypta zpráva, že demisi naopak podala vláda. A vojáci se rozhodovali, jestli rezignaci kabinetu přijmou, nebo ne. Vláda tak prozatím zemi povede dál.
Vláda premiéra Isáma Šaráfa je od svého vzniku v březnu kritizována ze všech stran. Jedněmi, že není dost výkonná. A druhými, že je v područí armády.
Protesty budou pokračovat. Aktivisté se už svolávají k novým masovým shromážděním.
Vojáci smyslů zbavení
Za tři dny tvrdých střetů zahynulo na Tahríru a v jeho okolí už dvacet lidí, přestože policie popírá použití ostré munice.
Speciální jednotky si podle svědků a amatérských videozáznamů počínají jako smyslů zbavené. Rozhazují na lidi nádoby se slzným plynem, bijí obušky hlava nehlava, demonstranty odtahují za vlasy, zapalují jejich stany.
Počet zraněných překročil tisícovku, přesto se protestující znovu na náměstí z okolních ulic vracejí. V pondělí ráno ozbrojenci zasáhli znovu, násilí pokračuje.
Demonstranti rozbíjejí chodníky a na policii házejí kusy betonu.
Amnesty: Horší než za Mubaraka
Egyptskou vládu už kritizovala organizace Amnesty International, podle které porušuje lidská práva, a někdy i výrazněji než režim svrženého prezidenta Husního Mubaraka, po jehož pádu převzala vedení země.
"Bilance dodržování lidských práv SCAF ukazuje, že po devíti měsících její vlády v Egyptě byly rozdrceny cíle a naděje revoluce z 25. ledna," uvedla AI v úterní zprávě. "Brutální odpověď na protesty v posledních dnech nese všechny známky Mubarakovy éry."
V čele Egypta stojí Nejvyšší rada ozbrojených sil, vedená bývalým ministrem obrany, polním maršálem Muhammadem Tantávím. Nové protesty vyvolal návrh doplnit do ústavy článek, který armádě víceméně dává právo dělat, co uzná za vhodné, pro bezpečnost a ochranu Egypta.
Fakticky by to znamenalo, že vojáci by si zachovali autonomní postavení a nebyli by podřízení civilní vládě, která má vzejít z následujících parlamentních voleb.
Ty se z organizačních důvodů budou konat ve třech etapách. Začínají už za týden 28. listopadu a končí v lednu.
Snaha armádního velení zachovat si moc a neustále se zvyšující brutalita při potlačování protestů (v říjnu při zásahu proti demonstraci koptských křesťanů vojáci zabili šestadvacet osob) ale narážejí na odpor.
O víkendu se na Tahríru sešli jak islamisté, tak liberálové a studentští vůdci revoluce, která v únoru svrhla Mubaraka.
"Jsem zděšen a bojím se, jako jsem se nebál ještě nikdy od únorové revoluce. Ale je příliš pozdě na to se vzdát. Vrátím se na náměstí," řekl agentuře Reuters jeden z demonstrantů, který nejprve utekl před policisty, ale pak šel znovu na Tahrír.
Favoritem voleb islamisté
Krvavé střety jsou hlášeny i z jiných míst Egypta, na severu v Alexandrii zahynuli v pátek dva lidé. Egypťané volají po demisi polního maršála Tantávího a chtějí, aby se prezidentské volby konaly co nejdříve po parlamentních.
Tantáví chce vládnout do doby, dokud nebude zvolen nový prezident, což se ale možná stane až v roce 2013.
Favoritem parlamentních voleb je islámská strana Svoboda a spravedlnost, kterou založili členové hnutí Muslimské bratrstvo. Průzkumy jí přisuzují šance na zisk až pětatřiceti procent hlasů.
Silný mandát získá pravděpodobně i liberální strana Wafd, jejíž tradice sahá až do devatenáctého století, a také koalice revolučních aktivistů s názvem Hnutí 6. dubna.
Většina stran se shoduje v názoru, až armáda se musí vzdát moci a podřídit se zvolené vládě a prezidentovi.
