"České předsednictví může dát hlasovat o sankcích na Maďarsko kvůli porušování právního státu při první příležitosti, která se naskytne," vysvětlila deníku Aktuálně.cz a Hospodářských novinám eurokomisařka odpovědná za hodnoty EU včetně právního státu.
Šéf maďarské vlády naposledy vyvolal velkou kritiku poté, co v projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije početná maďarská menšina, kritizoval multietnickou společnost a varoval před "mísením Evropanů s Neevropany". "Nechceme se stát národy smíšené rasy. Země, které to považovaly za přijatelné, už nejsou národy," prohlásil Orbán na letním mítinku svojí strany Fidesz.
Projev coby "rasistický" a nepřijatelný pro Evropu 21. století odsoudili mnozí evropští politici a na funkci v reakci na to rezignovala Orbánova dlouholetá poradkyně Zsuzsa Hegedüsová - ta jeho řeč nazvala "čistě nacistickou". Svůj odchod si ale vzápětí rozmyslela.
Jednoznačně, byť mezi řádky, se k němu vyjádřil i zástupce českého předsednictví EU, ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN). Podle něj bude mít Orbánův projev "politické důsledky". "Ještě víc to vyhrotí kritické postoje členských států vůči Maďarsku. Vzroste ochota dovést řízení s Maďarskem k závěru," řekl pro Aktuálně.cz a Hospodářské noviny.
Možné závěry nyní nastínila Věra Jourová. Připomněla, že instituce EU vedou s Orbánovou vládou dva paralelní spory. První už od roku 2018 kvůli porušování principu právního státu ze strany členů Fideszu a jejich spojenců. Od letošního roku pak přibyla pojistka ochrany evropského rozpočtu před jeho zneužitím vládní většinou v Maďarsku.
Zatímco druhý konflikt, na jehož konci může země přijít o podstatnou část miliard eur z Bruselu, se teprve rozběhl, spor o destrukci právního státu lze podle komisařky Jourové uzavřít v podstatě ihned. Maďarsku v nejzazším případě hrozí odebrání hlasovacích práv na půdě EU.
"České předsednictví EU má tři teoretické možnosti," tvrdí Jourová. "Vyvolat debatu, jak dál s Maďarskem, klidně hned v září na Radě pro všeobecné záležitosti, která ale bude hrozit patem, protože se najde dost zemí, jež budou chtít Viktora Orbána hájit," popsala komisařka.
"Druhou možností je, že naopak české předsednictví zjistí, že čtyři pětiny členských států, tedy 21 zemí, už jsou naštvané na Orbána dost. Nechá hlasovat o doporučení Maďarsku, že buď napraví, co má napravit, nebo přijde sankce za destrukci právního státu," dodala Jourová.
Tuhle možnost zvažovali loni v září Francouzi, konkrétně kvůli podle kritiků homofobnímu zákonu, který čerstvě schválil maďarský parlament. Nenašli ale dostatek zemí, které by hlasování proti Maďarsku podpořily. Proti trestu na Orbána byla loni také tehdejší vláda Andreje Babiše.
Třetí možností je, že Češi nechají rovnou hlasovat o odebrání některých práv Maďarsku v EU. Je ale nejméně pravděpodobná, protože proti Budapešti by museli zvednout ruku všichni včetně Poláků. Ti přitom také vedou s Bruselem spor o právní stát.
Věra Jourová považuje za důležité, aby se zbytek EU k Orbánově projevu v rumunském Sedmihradsku vrátil. "Ten proslov byl za čárou. Pro zachování dobrého jména EU by se ta věc měla zvednout," míní eurokomisařka. "Z historie máme poučení a vidíme to dnes i v případě ruského útoku na Ukrajinu, že zlu se má včas čelit, protože jinak dál roste," doplnila Jourová.
