Johnsonovo pozastavení parlamentu je nezákonné, královnu uvedl v omyl, rozhodl soud

Helena Truchlá Helena Truchlá
Aktualizováno 24. 9. 2019 15:36
Nejvyšší soud Spojeného království v bezprecedentním rozsudku jednomyslně rozhodl, že britský premiér Boris Johnson svým rozhodnutím pozastavit činnost britského parlamentu porušil zákon. Podle přesedající soudkyně Brendy Haleové rozhodnutí premiéra omezilo právo parlamentu vykonávat ústavní funkci zákonodárce a zároveň dohlížitele vlády natolik, že ve skutečnosti nikdy nevstoupilo v platnost.
Premiér Boris Johnson a britská královna Alžběta II.
Premiér Boris Johnson a britská královna Alžběta II. | Foto: The Royal Family / Twitter

Soudci nejvyššího soudu se nejprve jednomyslně shodli na tom, že záležitost není politická, a patří tedy před soud. "Jde o limity moci, jak radit královně, aby pozastavila zasedání parlamentu," prohlásila v soudní síni v londýnském Westminsteru Brenda Haleová.

"Toto nebylo normální pozastavení parlamentu. Zabránilo mu ve vykonávání jeho ústavní role," vyjádřila vůli celkem jedenácti soudců Haleová. "Mělo to extrémní dopady na základy naší demokracie," konstatovala v rozsudku

Rozhodnutí soudu znamená, že pětitýdenní přestávka v zasedání byla od počátku neplatná. Johnson to podle svých slov nepovažuje za správné, bude ale nejvyšší soud respektovat. 

John Bercow, předseda dolní sněmovny parlamentu naopak rozsudek uvítal a poslance svolal hned na středu dopoledne britského času. Podle předsedy Sněmovny lordů Normana Fowlera se co nejdříve sejde i horní komora.
Johnson již dříve odmítl vyloučit, že by zákonodárce na nucenou pauzu neposlal znovu. 

"To, že ještě před vyhlášením rozsudku vláda slíbila, že bude rozsudek respektovat, je samo o sobě výjimečné. Jako kdyby ho snad vláda mohla nepřijmout," říká Anthony Salamone, odborník na britskou a evropskou politiku ze skotské Univerzity v Edinburghu. Snižuje to ale podle něj pravděpodobnost toho, že by Johnson parlament pozastavil podruhé. 

Zánik jakéhokoliv premiéra

Johnson, který se tento týden účastní summitu OSN v New Yorku, na svůj post rezignovat nehodlá. Médiím to řekl nejmenovaný pracovník jeho kanceláře. Ještě v úterý premiér údajně situaci projedná s kolegy z vlády.

"Je těžké představit si pro premiéra víc zničující odsouzení," hodnotí rozsudek Catherine Barnardová, právnička z britské Univerzity v Cambridgi. "V tom politicky nejcitlivějším problému dnešní doby mu nejvyšší soud Spojeného království sdělil, že jednal nezákonně. Za normálních okolností by tohle vedlo k zániku jakéhokoliv premiéra. Ale není to konec brexitu," dodává právnička.

O pozastavení činnosti parlamentu rozhoduje v britském politickém systému konstituční monarchie královna Alžběta II., a to na žádost premiéra. Soud konstatoval, že Johnson hlavu státu uvedl v omyl.

"Není možné, abychom dospěli k závěru, že existoval důvod - natož dobrý důvod -, aby (premiér, pozn. red.) poradil královně pozastavit parlament na dobu pěti týdnů. … Z toho vyplývá, že toto rozhodnutí bylo nezákonné," píše se v druhém dnešním verdiktu, který zamítl odvolání Johnsonovy vlády proti dřívějšímu nepříznivému rozhodnutí soudu ve Skotsku. 

Přerušení práce parlamentu je za běžných okolností rutinní událostí. V době, kdy se blíží termín odchodu Británie z Evropské unie, si ale premiérův krok vysloužil kritiku.

Parlament ještě před svým pozastavením schválil zákon, který měl Johnsonovi zabránit v plánu vyvést zemi z unie neřízeně. Nařídil mu v případě chybějící dohody požádat v půlce října evropskou sedmadvacítku o odklad.

Johnson slíbil, že se cítí být zákonem "teoreticky zavázán", ale že by raději ležel "mrtvý v příkopě", než aby do Bruselu takovou žádost poslal. "Zákon momentálně stanovuje, že Spojené království odejde z EU 31. října za jakýchkoli okolností," trval Johnson na svém i v úterý po vyhlášení rozsudku. 

"Bylo by naprosto nevídané, kdyby Johnson ignoroval platnou legislativu," říká Salamone. "Teď, když parlament znovu funguje, může schválit další zákony, a donutit Johnsona jednat podle své vůle. Jasné řešení brexitu je ale přesto v nedohlednu. Parlament se musí rozhodnout, jaký odchod z EU vlastně chce, ne jen to, jaký nechce," uzavírá politolog.

Soudkyně Haleová během vynášení rozsudku připomněla, že původní pozastavení fungování parlamentu vzalo poslancům možnost klást ministrům formální otázky, na které by museli odpovědět. Veškerá legislativa, kterou nestihli projednat, by byla také automaticky zrušena. 

Známá aktivistka

Dnes uzavřený případ dovedla úspěšně až k nejvyšší instanci podnikatelka a aktivistka Gina Millerová. Odvolala se proti rozhodnutí soudu v Anglii, který záležitost označil za politickou a odmítl se jí zabývat. 

Millerová se stala známou díky své kampani za transparentnost investičních a důchodových fondů. Do brexitového procesu zasáhla v minulosti už jednou, když se jí pomocí žaloby, financované z veřejné sbírky, podařilo prosadit, aby o aktivaci takzvaného článku 50, kterou Británie formálně zahájila proces odchodu z Evropské unie, musel rozhodnout právě parlament. 

Video: O další odklad brexitu žádat nebudu

Johnson: Raději mrtvý v příkopu, než žádat o další odklad Brexitu | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 5 hodinami

USA přestanou Hongkongu připisovat zvláštní status, budou s ním jednat jako se zbytkem pevninské Číny

USA přestanou připisovat Hongkongu zvláštní status a budou s touto poloautonomní čínskou provincií nově jednat jako se zbytkem pevninské Číny. Exekutivním příkazem to nařídil prezident Donald Trump v reakci na přijetí nového bezpečnostního zákona pro Hongkong, který prosadil Peking. Trump rovněž podepsal zákon, jež uvaluje sankce proti bankám, jež spolupracují s čínskými představiteli, kteří se podíleli na přijetí a uskutečňování tohoto kontroverzního zákona.

Zdroj: ČTK
Další zprávy