Soči - Vrchní představitelé dvou gruzínských separatistických regionů, jejichž nezávislost minulý měsíc uznalo Rusko a počátkem září i Nikaragua, mají rozdílné představy o budoucnosti.
Vyplynulo to z jejich vystoupení na zasedání mezinárodního diskusního klubu Valdaj v ruském černomořském letovisku Soči.
Jak informuje agentura ITAR-TASS, jihoosetinský vůdce Eduard Kokoity by uvítal začlenění své republiky do Ruské federace: "Usilujeme o to a nechceme z toho dělat žádné velké tajemství," prohlásil.
"Pro nás to znamená obnovení historické spravedlnosti, neboť osetinský národ byl uměle rozdělen proti své vůli," uvedl dále s odkazem na existenci sousední Severní Osetie, která tvoří součást Ruské federace.
"Pro lídry Jižní i Severní Osetie bude mít sjednocení nepočetného národa veliký význam. Je to spíše humanitární než politický problém," dodal.
Čtěte také: Rusko ponechá v gruzínských enklávách 7600 vojáků
Abcházie vzývá samostatnost
Kokoityho abcházský protějšek Sergej Bagapš má ale pro svou černomořskou zemičku jiné plány. O přidružení k Rusku zájem nemá, neboť je přesvědčen, že je Abcházie schopna obstát jako samostatná entita i ekonomicky. Usiluje však o co nejvřelejší vztahy s Ruskou federací, a to i na formální úrovni.
Abcházie proto podle Bagapše bude usilovat o účast na společném svazovém státě, který již delší dobu poněkud komplikovaně ustavují Rusové s Běloruskem.
Stejně tak mají Abcházci zájem o členství ve Společenství nezávislých států, které sdružuje většinu bývalých republik bývalého Sovětského svazu, jakož i o začlenění do Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti (ODKB či CSTO), jež se v postsovětském prostoru profiluje jako protějšek Severoatlantické aliance.
