Praha - V pondělí večer začíná 19. ročník festivalu dokumentárních filmů Jeden svět. Akci otevře snímek Dobrý pošťák od bulharského režiséra Tonislava Hristova.
Film o vylidněné vesničce v Bulharsku, ve které by chtěl pošťák Ivan vybudovat nový domov pro syrské uprchlíky, se promítá v 19:00 hodin ve velkém a malém sále pražského kina Lucerna. Od 19:30 poběží dokument také v dalším pražském kině Světozor.
Celkem se během festivalu o lidských právech představí 121 filmů ze sedmi desítek zemí. V Praze na ně mohou diváci zavítat do sedmi kin a také do ústřední městské knihovny. Na událost dorazí i více než 120 hostů, včetně tvůrců snímků nebo hlavních hrdinů.
Akce potrvá do 15. března. Z metropole pak zavítá do dalších 32 měst v Česku, například do Brna, Zlína nebo Ústí nad Labem. Přesune se také do metropole Evropské unie, Bruselu.
Zatímco minulý rok se festival zabýval migrací a uprchlickou krizí v Evropě, letos pořadatelé zvolili téma "umění spolupráce".
Podívejte se na ukázky z šesti filmů, které se budou na festivalu promítat.
Azyl v nedohlednu
Film od australské režisérky Evy Ornerové Azyl v nedohlednu přibližuje přísnou imigrační politiku, kterou vůči žadatelům o azyl uplatňuje Austrálie.
Snímek přináší výpovědi a záběry skryté kamery z detenčních center na tichomořských ostrovech, kde Austrálie za finanční úplatu drží uprchlíky. Běženci tu žijí v drsných podmínkách a jsou často vystaveni zneužívání a týrání.
Čtvero revolučních období
Odlišné pohledy dvou žen na revoluci v Tunisku z přelomu roku 2010 a 2011 ukazuje snímek americké režisérky Jessie Deeterové Čtvero revolučních období.
Obě hlavní hrdinky si sice revoluci přály a aktivně se zapojily do porevoluční proměny své země, jejich představy o budoucnosti Tuniska se ale lišily. Zatímco novinářka Ámina doufala, že Tunisko najde inspiraci v evropských demokratických státech, věřící muslimka Džauhara podle svých slov odmítá "západní diktát".
Íránský rave
O světě tvrdé cenzury a zakázané zábavy vypráví film Íránský rave poskládaný z mobilních záběrů.
Dvacetiletí Araš s Anúšem tráví většinu času za mixážním pultem nebo za počítačem, kde tvoří novou hudbu. Sní o tom, že se jednou postaví na evropská pódia, a tak nebudou muset pořádat koncerty v utajení na odlehlých íránských plážích a v bunkrech. Vláda v této muslimské zemi totiž tzv. rave, stejně jako řadu dalších hudebních stylů, nepovoluje.
Dugma: Spoušť
Jak vypadá každodenní život islámských radikálů? Pociťují někdy strach nebo pochybnosti? Na tyto a další otázky hledá odpověď norský film Dugma: Spoušť.
Snímek vypráví o dvou mladých mužích, kteří bojují v syrské válce po boku islamistů a jejichž jména figurují na listině budoucích sebevražedných atentátníků. Oba se touží stát mučedníky ve jménu Alláhově, ale v cestě do ráje jim brání složité řízení organizace i vlastní rodina.
Transit Havana
Narodili se do špatného těla a touží po operativní změně pohlaví. O trojici lidí z kubánské metropole Havany a jejich cestě za vytouženou operací pojednává dokument Transit Havana.
Naději na nový život jim dala aktivistka a dcera kubánského prezidenta Raúla Castra Mariela Castrová, která prosadila, aby byli do Havany pravidelně zváni plastičtí chirurgové z Evropy. Zároveň ale tito lidé čelí diskriminaci a opovržení církve i vlastní rodiny.
V temnotách webu
Tajné zákoutí internetu odkrývá mladý norský novinář Juval Orr ve filmu V temnotách webu.
Na platformě dark web probíhají obchody se zbraněmi i drogami nebo se na něm perou špinavé peníze. Přesto novinář Orr hovoří o platformě jako o posledním místě, kde ještě platí svoboda a všichni na ní žijí podle vlastních pravidel.
