Při předchozí ruské agresi vůči Ukrajině a obsazení Krymu v roce 2014 Tokio uvalilo na Rusko sankce. Diplomatická jednání mezi oběma zeměmi ale pokračovala - japonská vláda například nezrušila pozvánku pro ruského prezidenta Putina jen o několik měsíců později.
Nyní Japonsko, stejně jako jiné země světa, přistupuje k Rusku výrazně ostřeji a bez vyjednávání. Vláda zmrazila majetek ruských oligarchů a politiků a uvalila sankce na stovky firem a jednotlivců, včetně Putina. Zakázala také nové investice do země agresora a přislíbila konec dovozu ropy a uhlí z Ruska, vyjmenovává japonský deník The Japan Times.
Země, která historicky moc uprchlíků nepřijímá, navíc poskytla azyl dvěma tisícům Ukrajinců. Do východoevropského státu taky poslala pomoc v hodnotě více než šesti miliard dolarů (132 miliard korun).
Japonsko vůbec poprvé poslalo zemi ve válečném stavu materiál, který jeho jednotky mohou použít v boji: neprůstřelné vesty a průzkumné drony. A také generátory, techniku zajišťující televizní vysílání nebo přístroje k odminování.
Pro ostrovní stát, který se od druhé světové války vyhýbá jakékoliv konfrontaci, jde o významný krok. "Japonsko není normální země. Posledních 70 let se snaží zapomenout, jak bojovat. Kdybychom měli bojové kapacity, okolní státy by mohly mít strach," usuzuje Nagao a dodává, že tento způsob uvažování mění až ruská invaze, kdy si japonská veřejnost začíná uvědomovat, jak důležité je mít armádu.
"Nikdo se však do armády nechce přidat. Letos úřady plánovaly naverbovat deset tisíc nových rekrutů. Přihlásily se ale jenom čtyři tisíce," uvádí.
První cesta
Tokio se nadále zdráhá poslat Kyjevu zbraně - ostatně zakazuje mu to i zákon. "Vláda nepošle na Ukrajinu ani ty raketomety, které vyřazujeme jako zastaralé. Ačkoliv by se daly ještě použít, skončí jako odpad," uvádí Nagao.
Dělá ale mnoho dalších kroků, které by byly dřív nemyslitelné. Například poprvé od druhé světové války japonský premiér navštívil zemi, kde probíhá válečný konflikt. Fumio Kišida letos v březnu přijel do Kyjeva, kde se setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským. "Před rokem jsme ani nečekali, že by premiér Kišida přijel. Ale stalo se," cituje náměstkyni ukrajinského ministra zahraničí Emine Džaparovovou časopis The Diplomat.
Stejný obrat je vidět i v japonské společnosti. Když se osm měsíců po anexi Krymu ptali analytici na názor na Rusko, země v průzkumu veřejného mínění dostala páté nejlepší hodnocení od roku 1975. Stejná otázka však loni poslala Rusko na nejhorší umístění v historii.
Kreml zdůvodňuje změny tlakem ze Spojených států. Japonsko označil za znepřátelený stát.
Japonská noční můra
Císařství bývalo vřelejší vůči Rusku z několika důvodů. Expremiér Abe se například snažil získat zpět část sporných Kurilských ostrovů, které Sovětský svaz anektoval po druhé světové válce. Dokonce i snížil japonské požadavky a z původních čtyř ostrovů usiloval o navrácení alespoň dvou.
Podle Nagaa hrála roli také Čína. Před devíti lety si japonská vláda podle něj myslela, že když bude udržovat vřelé vztahy s Kremlem, omezí tím ruské snahy o přátelství s Pekingem. Až později si uvědomila, že rusko-čínské vztahy navzdory jiným spojenectvím posilují.
"V současnosti Japonsko čelí třem nepřátelům: Číně, Rusku a Severní Koreji. To je noční můra," uvádí analytik.
Pokud by Rusko na Ukrajině vyhrálo, vše by se prý ještě zhoršilo. "Rusko by šlo příkladem. Čína by pak mohla zaútočit na Tchaj-wanu, v Indii nebo i jinde," obává se Nagao. Stejně mluví i japonský premiér Kišida: "Podle mě tím, čím je dnes Ukrajina, může být zítra i východní Asie."
Země proto schválila zvýšení výdajů na obranu z jednoho procenta hrubého domácího produktu na dvě a plánuje nákup raket, které jsou schopné zasáhnout cíle v Číně, píše americký think-tank Carnegie Endowment.
Bezpečnost podpoří také bližší spoluprací se Severoatlantickou aliancí. Přestože Japonsko není členem, je partnerskou zemí společenství, se kterým se dohodlo na vytvoření styčné kanceláře na ostrově. Půjde o první pobočku NATO v Asii.
