Podle Chodorkovského nebyl vpád zcela stěžejní, ale ani bezvýznamný. "Ruská společnost je rozdělena na různé segmenty. Podstatné je, že Rusové nevnímají události v Kurské oblasti jako vpád nepřítele, nýbrž jako živelnou katastrofu, ke které je třeba jako k živelné katastrofě přistupovat - pomocí, evakuací lidí a podobně," vysvětlil s tím, že Rusové pomoc, kterou jim stát nabízí, vnímají jako plivnutí do tváře.
Kritik Kremlu také tvrdí, že situace v Kurské oblasti má vliv na posun červených linií (vytyčených Kremlem - pozn. red.). "Je zřejmé, že administrativy v západních zemích - zejména ve Spojených státech - jsou zbabělé. Potřebují důkaz, že červené linie neexistují. Přestože to zatím nedávají najevo, tažení ke Kursku západní vlády rozzlobilo. Ale ať už se jim to líbí nebo ne, vidí, že červené linie nejsou tam, kde si je představovali. Proto je vpád ke Kursku důležitý," popsal.
"Extrémně důležité" je podle Chodorkovského pro Putina to, že počet Rusů na frontě je v tuto chvíli srovnatelný s tím, kolik vojáků mají v boji Ukrajinci. "Putin se bojí udělat rozhodnutí, které by válku posunulo do něčeho, co by najednou vyžadovalo celonárodní úsilí. Protože za pomoci médií vytvořil dojem, že žádná válka není. Jakmile vytvoří pocit, že je válka, začnou mu tikat hodiny. A s ohledem na to, že takzvaná 'speciální vojenská operace' už chvíli trvá, nevíme, kolik času mu zbývá. Odhaduju, že možná rok," doplnil v rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa, který se konal v rámci mezinárodní konference Globsec v Praze.
Bývalý ropný magnát a kdysi nejbohatší muž Ruska Chodorkovskij strávil deset let ve vězení poté, co se postavil proti Putinovi po jeho nástupu do prezidentského úřadu v roce 2000. Od svého propuštění v roce 2013 žije v londýnském exilu, odkud financuje činnost ruské opozice. Je také zakladatelem opozičního hnutí Otevřené Rusko.
