reklama
 
 

Chleba jako inovace, stamiliony Agrofertu. Jak v Česku funguje děravý systém dotací

25. 6. 2019 18:11
Auditory Evropské komise, kteří do České republiky na začátku června poslali dva návrhy auditu, zajímal především možný střet zájmů premiéra Andreje Babiše. Když procházeli příspěvky pro firmy spadající do holdingu Agrofert, jejž předseda hnutí ANO převedl v únoru 2017 do dvou svěřenských fondů, objevili celou řadu dalších pochybení. Některá z nich ukazují nedokonalosti v českém systému udělování a kontroly vyplácení dotací.

Audit zmiňuje například nepřesná kritéria, na základě kterých se o udělení dotací v Česku rozhoduje, nebo chybějící "auditní stopy", tedy podrobné záznamy o okolnostech jejich schvalování. Hovoří také o nedůsledných kontrolách vyplácených peněz.

Podle evropských auditorů se Babiš od holdingu Agrofert odstřihl nedostatečně. Firmy, které čerpají evropské dotace a které Babiš vložil do svěřenských fondů, premiér podle komise nadále ovládá. Má proto zájem na jejich hospodářských výsledcích, a jelikož jako předseda vlády přímo ovlivňuje rozdělování evropských peněz, nachází se dlouhodobě ve střetu zájmů.  

Podle Petra Štěpánka, odborníka na evropské dotace, který působí jako proděkan Vysoké školy ekonomické v Praze, se systém udělování dotací od vstupu Česka do Evropské unie sice zlepšil, stále jsou v něm ale trhliny.

Audit na ně upozornil například u dotace pro pekárnu Zelená louka na zavedení linky na výrobu zdravějšího toastového chleba nebo na podporu technologie na výrobu sirných hnojiv v chemičce Lovochemie. Obě firmy spadají do holdingu Agrofert. České úřady a Evropská komise se v tomto případě rozcházejí v názoru na to, zda dotace skutečně podpořila "inovaci". 

Štěpánka pochybení, která auditoři popsali, nepřekvapují. Upozorňuje, že nemusí mít nezbytně souvislost s tím, že tyto dotace čerpal zrovna Agrofert. "Dřív se peníze vyplácely na jakékoliv technologické vybavení, teď ale unie vyžaduje, aby směřovaly právě na podporu inovací, výzkumu a vývoje," vysvětluje.

Bodový systém u dotací

Podmínky schvalování dotací nastavují české úřady. O jejich přidělení se rozhoduje na ministerstvech, která mají na starosti jednotlivé "operační programy", tedy kategorie, do kterých se v Česku sdružují evropské peníze. "Členský stát si s EU vyjedná a schválí pravidla, která pak uplatňuje," popisuje Štěpánek. 

Kdo je Petr Štěpánek

Kdo je Petr Štěpánek

Právník a ekonom. V současnosti působí jako proděkan pro rozvoj a finance Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. Založil společnost EuroPartners Consulting, která se specializuje na poradenství ohledně evropských dotací. V minulosti radil také veřejným institucím, městům a obcím. 

"U jednotlivých projektů se ale váhá, co je ještě obyčejné nakupování strojů a co inovace. A tendence vykládat (podmínky pro udělení dotací) spíš takovým způsobem, aby se evropské peníze, které máme jako země k dispozici, vyčerpaly, se netýká jenom Agrofertu," upozorňuje.

O "přiklepnutí" peněz pak rozhoduje komise na základě posudků dvou hodnotitelů. Pokud se jejich názor hodně rozchází, přidává se ještě třetí. Každý z hodnotitelů žádost o dotaci oboduje.

"Když se dávají body třeba za počet vytvořených pracovních míst, asi se o tom moc diskutovat nedá. V rozhodování třeba právě o tom, jestli něco je, nebo není inovace, ale vždycky hraje roli lidský faktor," vysvětluje Štěpánek, kde mohly vzniknout problémy i v případě některých dotací pro Agrofert, na které teď upozorňuje Evropská komise.

Podle Štěpánka navíc není jisté, jestli body rozdělují dostatečně kvalifikovaní lidé a jestli jim celý systém poskytuje dost času na to, se s jednotlivými projekty důkladně seznámit. 

Vracet, či nevracet

Premiér Andrej Babiš ani koncern Agrofert se závěry evropských auditorů nesouhlasí. "V oblasti dotací jsme se ve všech případech vždy řídili pravidly, která byla v dané době platná. Oba audity vnímáme jako velmi pochybné a neprofesionální," napsal holding v tiskové zprávě.

Česku nyní hrozí, že bude muset kvůli Babišovu údajnému střetu zájmů vracet 450 milionů korun, na které Agrofert ztratil podle návrhu auditu nárok. Předseda vlády Andrej Babiš opakuje, že audit je vylhaný a "nic se vracet nebude". Technicky vzato může mít pravdu.

Systém dotací funguje tak, že investici nejprve zaplatí sám žadatel. Po kontrole mu peníze proplácí české úřady, které následně konkrétní částku žádají od Evropské unie. V případě Agrofertu už bylo ze zmíněné bezmála půlmiliardy proplaceno 106 milionů korun. Ty teď může Brusel chtít zpátky.

Podle Štěpánka to ale nutně nemusí znamenat, že Česko přijde o část z asi 615 miliard korun, které má z evropského rozpočtu přislíbené do roku 2020. Peníze mohou úřady místo Agrofertu vyplatit někomu jinému a o zmíněných 106 milionů může Brusel snížit budoucí platbu za jiný, neproblémový projekt. Žádná zpětná platba z Prahy do Bruselu tedy skutečně nemusí proběhnout.

Neumíme kontrolovat

Audit, který do Česka přišel na konci května, je jenom návrh. Až bude hotový oficiální překlad, úřady zpracují vlastní vyjádření, na jehož základě Evropská komise vydá finální rozhodnutí.

Odborník na dotace Štěpánek připouští možnost, že by komise v některých případech názoru českých úřadů ustoupila. "Že například řekne, že z pohledu Česka byla inovace, že tu máme nějaký toastový chleba," zmiňuje například stomilionovou dotaci udělenou pekárně Zelená louka na výrobu zdravějšího pečiva.

"V případě střetu zájmů si ale nedovedu představit, že by komise netrvala na svém. Bylo by důležité, že nějaká nezanedbatelná autorita by tohle řekla. Žádný český orgán to zatím neudělal. A minimálně z toho bude vyplývat, že Agrofert nebude mít do budoucna nárok na evropské dotace," myslí si expert.

Brusel v návrhu auditu upozorňuje nejen na to, že v přidělování dotací jsou chyby, ale také na fakt, že Česko nedokázalo některá pochybení odhalit.

Pro dopady finálního auditu, který komise vydá, je důležité také to, že auditoři se rozhodli střet zájmů Andreje Babiše posuzovat nejen podle unijního nařízení, které se zpřísnilo v srpnu loňského roku, ale také na základě českého zákona o střetu zájmů, účinného od února 2017.

Premiér Babiš to označuje za nepřípustné vměšování do národních záležitostí. Petr Štěpánek ale upozorňuje, že v krajním případě by i tento aspekt případu mohl vést k soudní dohře. "Ústavní soud by mohl řešit, zda tímhle způsobem může evropské právo zasahovat do toho národního," popisuje.

Video: Agrofert se propojuje se státními úřady, myslí si novinář Tabery

Je tu velký střet zájmů premiéra, slyšíme, jak říká, jak budou úředníci rozhodovat. Faltýnek mluví za Agrofert, oba budou mít snahu kauzu oddalovat | Video: Martin Veselovský |  16:07

autor: Helena Truchlá | 25. 6. 2019 18:11

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama