Jak USA a Rusko jednaly? Obama v hněvu zavěsil telefon

Radim Klekner Radim Klekner
8. 4. 2010 14:05
USA i Rusko si budou moci ponechat na nosičích nad rámec dohody stovky jaderných hlavic
Foto: Reuters

Washington - Nová smlouva START, kterou ve čtvrtek v Praze podepsali prezident USA Barack Obama se svým ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem, je po dohodě z roku 1991 uzavřené mezi Michailem Gorbačovem a Georgem Bushem starším podle všeho nevýznamnějším počinem na poli odzbrojení za uplynulá tří desetiletí.

Alespoň tedy na papíře.

Ačkoliv se obě velmoci zavazují, že do sedmi let sníží počet strategických jaderných zbraní na 1550 na každé straně, smlouva Moskvě i Washingtonu umožňuje, aby státy ponechaly v operačním nasazení další stovky hlavic.

A už vůbec neříká, co bude s mnohatisícovými arzenály, které obě země přechovávají v podzemních silech "pro všechny případy".

1 bombardér = 1 jaderná zbraň

Spojené státy mají v současnosti na pozemních nosičích, atomových ponorkách a bombardérech dlouhého doletu přibližně 2200, Rusko 2600 hlavic. Víc než třetina z nich bude na základě nové smlouvy převedena "do rezervy".

Obě země se navíc zavazují, že redukují počet nosičů nukleárních zbraní na 700 a tedy na polovinu.

(Podívejte se na fotografie ze sovětské jaderné základny v Pervomajsku)

Ve smlouvě je ale výslovně uvedeno, že každý bombardér je počítán jako "jedna jaderná zbraň". Bez ohledu na to, kolik hlavic může nést.

"Nalezli způsob, jak přistoupit k redukcím počtu zbraní, aniž by k nim skutečně došlo," řekl deníku New York Times Pavel Podvig, zbrojní expert ze Stanfordovy univerzity.

"Na papíře je to takhle," dodává Kingston Reif, náměstek ředitele washingtonského Střediska pro kontrolu a nešíření zbraní. "Když si to ale rozeberete, vidíte, že redukce nejsou až zase tak významné."

Bombardér B-52 je schopen nést až dvacet jaderných hlavic
Bombardér B-52 je schopen nést až dvacet jaderných hlavic | Foto: US Air Force

B-52 a Tu-95

Nejlepší příklad skýtá bombardér B-52H. Má dolet 16 000 km a Spojené státy jich nyní mají po světě rozmístěno asi pětasedmdesát.

Kromě čtrnácti střel s plochou dráhou letu AGM-86B schopných nést jadernou nálož jsou vyzbrojeny také čtyřmi taktickými bombami B61-7 a dvěma taktickými bombami B83.

Když se ale budou sčítat nukleární arzenály v operačním nasazení, každý B-52 bude s dvaceti nukleárními hlavicemi představovat jen jednu jadernou zbraň.

Podobné je to s ruským turbovrtulovým bombardérem Tu-95. Každý z osmačtyřiceti strojů o doletu 15 000 km, které má ruské letectvo k dispozici, může nést šestnáct křídlatých střel.

Hans M. Kristensen z Federace amerických vědců je přesvědčen, že do Nové smlouvy START tak nebude započteno přibližně 450 amerických a 860 ruských jaderných hlavic.

Čtrnáct telefonních rozhovorů

Obamovi velmi záleželo na tom, aby byla smlouva podepsána. Dokonce natolik, že s Medveděvem vedl v průběhu uplynulého roku za tímto účelem celkem čtrnáct telefonních rozhovorů.

Washington se snažil Moskvu přesvědčit, že protijaderný štít má v prvé řadě chránit proti balistickým střelám KLDR a Íránu
Washington se snažil Moskvu přesvědčit, že protijaderný štít má v prvé řadě chránit proti balistickým střelám KLDR a Íránu | Foto: Aktuálně.cz

Při tom z 24. února letošního roku jej šéf Kremlu rozlítil natolik, že byl nucen zvednout hlas a rozhovor předčasně ukončil. Jeho poradci přiznali, že prezidenta ještě nikdy nezažili tak rozčileného.

Moskva se pokusila využít problémů, kterým Obama v USA čelí v souvislosti s reformou zdravotnictví, a chtěla spojit otázku nosičů jaderných zbraní s protiraketovou obranou Spojených států.

Obamu se v tomto ohledu pokusil zatlačit do kouta Medveděvův předchůdce a nynější premiér Vladimir Putin. Ten se totiž domnívá, že protiraketové systémy, které USA chtějí rozmístit ve světě na obranu proti balistickým střelám Íránu a Severní Koreje, snižují na druhé straně jaderný potenciál Ruska.

Medveděv ustoupil teprve 13. března s tím, že pokud se Moskva bude někdy cítit americkým protijaderným štítem ohrožena, od smlouvy ustoupí. Až za dalších třináct dní ale Obamovi v telefonu potvrdil, že smlouva bude skutečně podepsána.

Další redukce

Obama tlačil na rychlou dohodu také z jiného důvodu. Do Washingtonu sezval na příští týden zástupce 43 zemí, aby s nimi jednal o dalším snižování jaderných arzenálů ve světě.

Obama věří, že na summitu ve Washingtonu dosáhne dohody o kontrole štěpných materiálů, které se brání zejména íránský prezident Ahmadínežád
Obama věří, že na summitu ve Washingtonu dosáhne dohody o kontrole štěpných materiálů, které se brání zejména íránský prezident Ahmadínežád | Foto: Reuters

Kromě přibližně deseti tisíc amerických a dvanácti tisíc ruských hlavic, z nichž se téměř čtyři pětiny nacházejí v "neoperačním" nasazení, jich má Indie přibližně 60, stejně jako Pákistán 60, Británie asi 190, Izrael mezi 80 a 100, Čína 240 a Francie 300. Ve všech případech se jedná o přibližné odhady.

Na summitu chce ale americký prezident především dosáhnout dohody umožňující do čtyř let získat "celosvětový" přehled o štěpném materiálu, s jehož pomocí lze vyrábět atomové zbraně. Jeho snahy jsou v prvé řadě namířeny proti režimům v Teheránu a Pchjongjangu, které se této kontrole po léta vzpírají.

Jaké další kroky hodlá v rámci jaderného odzbrojení podniknout, má podle předsedy Federace amerických vědců Charlese Fergusona Obama údajně naznačit již 8. dubna v Praze.

Blogy na Aktuálně.cz:

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Obránce Jeřábek dal v KHL dva góly a byl strůjcem výhry Podolsku

Jakub Jeřábek se po dvou letech opět zapsal v Kontinentální hokejové lize mezi střelce. Obránce, který se v létě vrátil ze zámoří do Viťazu Podolsk, se v domácím utkání s Čerepovcem trefil hned dvakrát, připsal si i asistenci a velkou měrou se podílel na výhře 4:1. Na jediný gól poražených přihrál další český bek Libor Šulák.

Brankář Marek Langhamer dlouho držel čisté konto a naději Chabarovsku na vítězství v Minsku, ale tři vteřiny před koncem prodloužení mu vstřelil jediný gól zápasu Kanaďan Marc-Andre Gragnani. Český brankář předtím zneškodnil 17 střel domácích hráčů.

před 8 hodinami

Americká centrální banka snížila základní úrok o čtvrt procenta

Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 1,75 až 2,00 procenta. Snaží se tak podpořit ekonomiku Spojených států, která se potýká s negativními důsledky slabšího globálního hospodářského růstu a obchodní války mezi Washingtonem a Pekingem.

Další zprávy