Peking - Po mnohaměsíčním lavírování souhlasila Čína s tím, že začne jednat o nových, přísnějších sankcích proti Íránu. Teherán kličkuje už roky, čím dál víc je ale jasné, že si opatřuje štěpný materiál pro atomovou bombu.
Írán mohl dlouhé roky nerušeně pracovat na svém jaderném programu, neboť Rusko a Čína, které mají v Radě bezpečnosti OSN právo veta, nebyly ochotny přistoupit na ostřejší sankce proti režimu ajatolláhů. Teď, jak se zdá, obě velmoci ustoupily tlaku USA a jsou rozhodnuty Íránce přece jen přitlačit ke zdi.
"Souhlasili s tím, že se začne jednat," citoval deník New York Times francouzského ministra zahraničí Bernarda Kouchnera, jehož země je rovněž stálým členem Rady bezpečnosti. "Hovořit o obsahu (sankcí) znamená krok vpřed."
Již dříve se Američanům podařilo získat souhlas Ruska. Nové kolo jednání o sankcích proti Íránu tak může začít. Ačkoliv mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čchin Kang dnes ráno zopakoval, že se jeho země bude snažit najít "mírové řešení" problému.
Velká šestka
Pětice stálých členů Rady bezpečnosti, USA, Velká Británie, Francie, Čína a Rusko, vyjednává již dlouhé měsíce společně s Německem o nových sankcích proti režimu v Teheránu. Až doposud jejich úsilí naráželo na vyhýbavý postoj Pekingu a Moskvy.
Čína uzavřela v posledních letech s Íránem řadu obchodních smluv a nemá zájem na tom, aby se země, s níž Peking počítá jako s významným dodavatelem ropy a plynu, dostala do totální izolace. Rusko zase Íránu dodávalo zařízení jaderné elektrárny v Búšehru.
Moskva i Peking proto neustále naléhaly na to, aby se šestice zemí omezila na "diplomatické" nátlakové prostředky.
Ve středu večer ale mohla americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová v sídle OSN v New Yorku oznámit, že se "velká šestka" vůbec poprvé sjednotila na společném postupu.
Obohacený uran
Již v úterý sdělil prezident USA Barack Obama na tiskové konferenci po jednání se svým francouzským protějškem Nicolasem Sarkozym, že velmoci prosadí "v horizontu několika týdnů" ostřejší sankce.
Hlavním popudem pro to, aby Peking změnil svůj postoj, byla zřejmě únorová zpráva inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAAE), podle které Írán zatajoval, jaké množství obohaceného uranu si v rámci svého programu "mírového" využití jaderné energie opatřil.
Zpráva výslovně uvádí, že režim ajatolláhů má nyní k dispozici více než jednu tunu obohaceného uranu, o čtvrtinu více, než udával. Ačkoliv stupeň obohacení se pohybuje okolo dvaceti procent, není podle expertů IAAE pro Teherán nyní žádný problém obohatit uran na 93 procent, což stačí k výrobě atomové bomby.
