Autoři úspěch nečekali, dnes ji navštěvují miliardy lidí. Wikipedie slaví narozeniny

Jana Václavíková Jana Václavíková
16. 1. 2021 8:49
Přestože tvůrci do ní nevkládali příliš nadějí, dnes je jednou z nejnavštěvovanějších stránek na internetu s články v 285 jazycích. Internetová encyklopedie Wikipedia vznikla před 20 lety 15. ledna 2001.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock.com

Nápad na vznik veřejně dostupné encyklopedie on-line přišel s rozvojem internetu. V roce 2000 se plán rozhodli uskutečnit dva Američané - Larry Sanger a Jimmy Wales a založili službu Nupedia, kde publikovali vědecké články, které musely projít ještě sedmi koly schvalování. I kvůli náročnosti se Nupedia nikdy neuchytila a po roce na ní bylo jen dvacet článků.

Jejich další projekt internetové encyklopedie proto měl být rychlejší a články mohl upravovat kdokoliv. Wikipedie, jejíž název je složeninou havajského slova wiki - rychlý - a encyklopedie, se rychle rozrostla. Po roce už na ní tak bylo více než 20 tisíc příspěvků v osmnácti světových jazycích. 

Dnes Wikipedii navštíví 1,7 miliardy uživatelů za měsíc, díky čemuž se encyklopedie drží mezi první patnáctkou nejnavštěvovanějších stránek na celém internetu. 

Podle Vojtěcha Veselého ze spolku Wikimedia Česká republika hrálo v nebývalém úspěchu internetové encyklopedie roli štěstí. "Do té doby byla největší Encyklopedie Britannica, která byla dostupná v knižní podobě nebo na CD. Myšlenka otevřené encyklopedie, kterou může každý editovat, byla geniálním nápadem, který se strefil do správné doby," myslí si. "Je to jeden ze zázraků starého internetu, který dnes už asi neexistuje," dodává Veselý, jenž se věnuje vzdělávání a například učí seniory, jak s encyklopedií zacházet a jak do ní zasahovat. 

Wikipedii už přestávají učitelé žákům zakazovat

Díky tomu, že Wikipedii může editovat každý i bez nutnosti přihlášení, jsou častým problémem nepřesné informace, které uživatele přidávají buď nevědomky, nebo úmyslně. Jak ale ukázal průzkum, který porovnával tuto službu s Britannicou, počet chyb byl přibližně stejný.

15 nejčtenějších článků na české Wikipedii za rok 2020

  1. Koronavirus (1 150 018)
  2. Česko (776 983)
  3. Pandemie COVID-19 v Česku (633 940)
  4. Alžběta II. (553 920)
  5. Španělská chřipka (545 105)
  6. Marie Terezie (525 240)
  7. Pandemie COVID-19 (513 107)
  8. Karel IV. (507 531)
  9. Spojené státy americké (479 223)
  10. Seznam dílů seriálu Slunečná (476 349)
  11. Adam Vojtěch (445 099)
  12. Praha (414 715)
  13. První světová válka (398 914)
  14. Roman Prymula (398 326)
  15. Slunečná (seriál) (397 868)

Wikipedie měla navíc také jednu výhodu - vzhledem k počtu lidí, kteří do ní mohou zasáhnout, jsou hesla častěji aktualizovaná a delší. Americký magazín Wired například před rokem srovnal heslo Napoleon Bonaparte na Wikipedii a více kontrolovanou encyklopedií Citizendium. Wikipedie obsahovala více informací a k vytvoření článku uživatelé použili až 350 různých zdrojů. Ve druhém případě neproběhla úprava v posledních šesti letech.

Množství editorů proto vede také k tomu, že obsah článků na Wikipedii je nejen delší, ale také vyváženější. "Díky otevřenosti může na problém reagovat každý, a pak křičící menšina nezvítězí," vysvětluje Veselý. Podle něj v komunitě často probíhají debaty o tom, jaké zdroje používat a jaké jsou již nevhodné. "Wikipedie je založená na důvěře v dobrou vůli lidí," podotýká.

Postupně se zároveň také mění reputace Wikipedie. "Zatímco před deseti lety byla Wikipedie mezi učiteli kontroverzní téma, dneska už tak úplně neplatí," popisuje své zkušenosti z programů na školách Vojtěch Veselý. Někteří učitelé se sami k používání encyklopedie hlásí, další dávají studentům v hodinách za úkol, aby vytvořili vlastní články. 

"Je to víc než jen encyklopedie. Wikipedie se stala komunitou, knihovnou, strukturou, experimentem, politickým manifestem - v on-line prostoru je tou nejbližší věcí k veřejnému náměstí. Je to jedno z mála zbývajících míst, které si zachovává slabě utopickou záři brzkého World Wide Webu - encyklopedie zdarma zahrnující celé vědění lidstva napsaná téměř zcela neplacenými dobrovolníky," hodnotí ji americký magazín. 

Jak se liší Wikimedia Česká republika od Wikipedie?

Wikipedie je otevřená encyklopedie, která vzniká díky dobrovolníkům zdarma v jejich volném čase. Mohou proto vytvářet témata, která je zajímají. Motivací přispěvatelů je tak především dobrý pocit a zadostiučinění. "Je chyba myslet si, že lidé pracují zadarmo. Oni mají zábavu zadarmo," popsal Wikipedii její zakladatel Jimmy Wales. 

Oproti tomu Wikimedia Česká republika je národní spolek, který spadá pod neziskovou Nadaci Wikimedia, která získává peníze na rozvoj nejen encyklopedie, ale i dalších projektů, které pod ní spadají. Česká pobočka se stará o propagaci a podporu tvorby - pořádá kurzy práce s encyklopedií, soutěže na podporu tvorby nebo proplácí cesty fotografům, kteří své fotografie poté nahrávají na obrazový Wikimedia Commons. Peníze, které pochází hlavně od dárců, jdou i na technologický rozvoj.

Česká Wikipedia

Výročí dvaceti let oslaví česká Wikipedie až za více než rok - první české příspěvky se na ní začaly objevovat v květnu 2002. Jaký článek českou Wikipedii odstartoval, nelze podle Veselého dohledat, protože tyto údaje se ztratily s přechodem na nový software. Nejstarší dochovaný článek v češtině pochází až z listopadu 2002. Je jím krátký příspěvek na téma astronomie.

V současnosti má česká Wikipedie přes 470 tisíc článků. Pro porovnání - v anglické mutaci jich je 6,2 milionu článků, v polské milion a půl. 

Video: Česká Wikipedie se na protest odmlčela. Svobodný internet je v ohrožení, říká Dostál

Směrnice, kterou bude projednávat Evropský parlament, by zamezila svobodnému sdílení informací, varuje předseda spolku Wikimedia ČR Vojtěch Dostál. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

Aktualizováno před 9 minutami

Letecké a pozemní jednotky Izraele útočí v Pásmu Gazy, uvedla izraelská armáda

Letecké a pozemní jednotky Izraele útočí v Pásmu Gazy. Ve čtvrtek před půlnocí SELČ o tom bez dalších podrobností informoval twitterový účet Izraelských obranných sil (IDF).

Agentura Reuters nicméně následně uvedla, že se zřejmě nejedná o pozemní invazi, ale pouze o dělostřelecký útok z izraelského území a další vlnu leteckých úderů. Odvolává se přitom na izraelské vojenské zpravodaje obeznámené se situací.

Také obyvatelé severní části Gazy poblíž izraelských hranic podle Reuters hlásí dělostřeleckou palbu, ale žádné pozemní jednotky nevidí.

Deník The New York Times naopak napsal, že mluvčí izraelské armády podplukovník Jonathan Conricus potvrdil, že "v Gaze útočí pozemní jednotky společně s leteckými silami".

Média už během čtvrtku informovala, že Izrael podél hranice s Pásmem Gazy soustředí pozemní jednotky a tanky a je možné, že se chystá na pozemní operaci.

Zdroj: Zahraničí
před 3 hodinami

Na sever Izraele dopadly tři rakety z Libanonu, nikdo nebyl zraněn

Na sever Izraele byly ve čtvrtek vypálené tři rakety z Libanonu, nikdo nebyl zraněn. Podle izraelské armády rakety dopadly do neobydlené oblasti na pobřeží, informoval zpravodajský server The Times of Israel.

Jelikož rakety z jihu Libanonu směřovaly do neobydlené oblasti, nespustily se varovné sirény a ani protivzdušný obranný systém. Izraelská armáda jako obvykle nekomentovala, kdo podle ní za útokem z Libanonu stojí. Libanonská televizní stanice MTV citovala zdroj z libanonské armády, podle něhož rakety vystřelila zřejmě palestinská skupina, nikoli libanonské radikální hnutí Hizballáh, podporované Íránem, úhlavním nepřítelem Izraele.

Zdroj: ČTK
Další zprávy