Taxíky pod kontrolou FSB i zákaz slova "válka". Jak Kreml kvůli invazi utahuje šrouby
Diskreditace ruské armády
Ruské úřady 9. ledna zahájily správní řízení kvůli údajné diskreditaci ruské armády proti poslanci petrohradského zákonodárného sboru Borisi Višněvskému a jeho bývalému kolegovi Maximu Reznikovi. Stačil na to pouhý příspěvek na sociálních sítích.
Višněvskij na svém telegramovém kanálu již v dubnu loňského roku vyzval k mezinárodnímu vyšetřování a potrestání osob zodpovědných za masakr v ukrajinském městě Buča. Reznik "jen" zveřejňoval příspěvky z kanálů ruských opozičních médií Meduzy a Mediazony, které se v Rusku považují za zahraniční agenty, tedy osoby či organizace finančně podporované z ciziny.
Jen do loňského října ruské soudy řešily téměř šest tisíc takových případů. Za porušení zákona o diskreditaci ruské armády hrozí pokuta až 50 tisíc rublů (asi 17 tisíc korun) a 15 let vězení. Prezident Vladimir Putin podepsal normu 4. března, tedy krátce po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Kreml si legislativou vynucuje, aby se v zemi nešířily zprávy, které nejsou v souladu s jeho propagandistickým pojetím "speciální vojenské operace".
Právě se děje
Transparenty i palestinská vlajka. Vysokoškoláci v USA demonstrují proti válce v Gaze
Proč zkrachovala jednání o míru. Rusové chtěli, aby Ukrajina měla jen 85 tisíc vojáků
Salgado: Opustil jsem skvělou kariéru makroekonoma. Tolik jsem chtěl fotit
