Jak je novinářům v Pekingu: Musí mít aplikaci v mobilu, internet ale běží bez omezení

Jana Václavíková Jana Václavíková
14. 2. 2022 6:09
Předpokládejte, že váš pokoj bude sledovaný a odposlouchávaný, upozorňovala ještě před olympijskými hrami v Pekingu americká nezisková organizace chránící novináře. Nepoužívejte vlastní mobily a počítače, radila reportérům, kteří vyrazili pokrývat sportovní klání. Jejich fungování v Číně má různá pravidla. Mezi zahraničními novináři je také reportér Aktuálně.cz Aleš Vávra.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Zástupci médií, kteří přijeli na zimní olympiádu, museli podstoupit stejná pandemická opatření jako sportovci a jejich týmy. Kvůli vstupu do země museli mít dokončené očkování proti koronaviru. Kdo ho neměl, strávil v karanténě v Číně 21 dní. Zároveň si všichni zahraniční účastníci čtrnáct dní před cestou museli zapisovat do speciální čínské aplikace údaje o svém zdravotním stavu. Podmínkou pro vstup byl také doklad o negativním PCR testu.

Aplikace na monitorování zdraví však není jediná, kterou si novináři museli do svých mobilů nainstalovat. Další potřebují na to, aby mohli jet vlakem či taxi. To je přitom jediná možnost, jak se pohybovat mezi vzdálenými lokalitami se stadiony, kde se olympijské hry konají. Dopravní aplikace ale vyžaduje přistup k fotografiím v mobilu a k úložišti souborů.

Před možným zneužitím dat varoval americký Výbor pro ochranu novinářů, ale i český Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost nebo Vojenské zpravodajství. Čínská strana obvinění ze špionáže odmítá. 

Mnoho sportovních delegací i novinářů si přesto vzalo s sebou do Pekingu mobily a počítače, které žádná osobní data neobsahují. Případně je po skončení her zničí či vymažou. Sám Vávra říká, že je mezi novináři na místě běžné mít dva telefony.

"Předpokládejte, že všechno, co děláte online, může být monitorováno. Všechny hovory, které učiníte z telefonu v hotelu nebo z nešifrovaného mobilu, mohou být narušeny," radí zmíněná americká nezisková organizace. A upozorňuje ještě na jedno nebezpečí: "Všechny konverzace, které budete vést ve svém hotelovém pokoji, mohou být odposlouchávány," cituje text americký deník Washington Post.

Jako ve svobodné zemi. Téměř

Už během minulých olympijských her v Pekingu, v roce 2008, se objevovala svědectví, která naznačovala podobné počínání čínských úřadů. Americký novinář, který si nepřál být jmenován, například popsal své zážitky z přípravné cesty rok před hrami.

Jednoho dne našel předměty ve svém hotelovém pokoji zpřeházené. Bylo prý poznat, že někdo prohledával nejen jeho věci, ale také notebook. Jeho čínští kolegové mu následně řekli, že zřejmě nejde o běžnou krádež - toto "prohledávání" je u novinářů v Číně podle nich obvyklé.

Novináři na místě mají však jednu výhodu oproti čínské veřejnosti. Nabízená wi-fi síť je pustí i na webové stránky, které čínští cenzoři běžně blokují. Ať už jde o vyhledávač Google nebo sociální sítě Twitter a Facebook.

Nemusí tak používat ani virtuální privátní síť VPN, která pomáhá čínskou cenzuru obejít. "Někteří kolegové VPN mají," říká Vávra s tím, že z jeho známých se nikdo nesetkal s problémem ani kontrolou. "Slyšel jsem ale historku o tom, jak v mediálním centru jedna z (čínských) dobrovolnic řekla novinářům, že VPN je tu nelegální," dodává sportovní reportér Aktuálně.cz.

Na otázku, zda se setkal s kritikou za to, co zatím o olympijských hrách napsal, odpovídá, že ani tady problémy neměl. "Když jsem psal po zahájení her komentář, který byl k Číně a olympiádě kritický, napadlo mě to. Chvíli jsem vnitřně zvažoval, jestli mám opravdu psát, jak to vidím a cítím. Ale autocenzurovat jsem se nechtěl," uvádí Vávra.

"Necítíme, že bychom byli nějak hlídáni, kontrolováni, cenzurováni," domnívá se.

Jak ale dodává, většina novinářů na místě reportuje jen o sportu. Nemají ani moc možností podívat se na cokoliv jiného - kvůli koronaviru se smějí pohybovat pouze v uzavřené olympijské bublině. Když se novinářka americké stanice CNN ptala hlídačů u plotu, ohraničujícího areál v Pekingu, co by se stalo, kdyby chtěla bariéru překonat, odpověděli jí, že by ji odvedla policie. 

Aleš Vávra si však nemyslí, že by Čína ve skutečnosti chtěla dělat žurnalistům problémy. "Nebude chtít zahraničním novinářům komplikovat jejich práci nebo ji omezovat, aby z téhle akce vyšla s čistým štítem a vyslala v rámci propagandy signál do světa, že je tady všechno v pořádku," vysvětluje. "Mají to samozřejmě snazší v tom, že novináře drží kvůli covidu v bublině, takže je v podstatě nemožné dostat se k neolympijským tématům. Proto mi ani nepřijde, že jsem v Číně, ale jen a pouze na čínské olympiádě."

Sledování, hackování, problémy s vízy

Jiná byla situace pro zahraniční novináře, kteří pracují v Číně i mimo dobu konání olympiády. Když se například před hrami konaly tiskové konference, kde se uveřejňovaly nové informace, jen desetina z nich uvedla, že neměli problém se na ně dostat. Zbytek si stěžoval, že se o konferencích dozvěděli často až potom, co skončily. Třetina dokonce podle německého serveru Deutsche Welle vypověděla, že na ně neměli povolený vstup.

Situací zahraničních novinářů v Číně se zabývala i lednová studie Klubu zahraničních korespondentů v Číně (Foreign Correspondents’ Club of China), na které se podílelo 127 novinářů pocházejících z třiceti zemí. Až 99 procent z nich odpovědělo, že podmínky v zemi neodpovídají mezinárodním standardům.

Běžné je prý sledování v online prostoru i ve skutečnosti, zastrašování nebo problémy s vystavováním víz, popsalo profesní sdružení. "Taktika místních bezpečnostních úřadů v narušování novinářské práce je promyšlenější a důkladnější, hlavně pokud se snažíme psát o citlivých tématech, jako je náboženství nebo etnické menšiny," říká nejmenovaný novinář z japonského média.

Dříve byla média v Číně vystavena sledování a hackování, jejich novináři měli problémy s vízy a čínští přispěvatelé čelili zastrašování, tvrdí studie. Nově prý čínská strana vyhrožuje soudy a žalobami, "typicky je podávají zdroje dlouho poté, co souhlasily s rozhovorem". Dvě novinářky působící v Číně, Australanka pracující pro čínskou CGTN Čcheng Lej a Číňanka Haze Fan z agentury Bloomberg, byly před více než rokem zatčeny. Vláda však stále neoznámila detaily o jejich obvinění nebo o tom, kdy má proběhnout soud.

Mnoho ze zahraničních reportérů proto ze země odjelo a píše z ciziny, například z Tchaj-wanu nebo Singapuru. 

Video: V Číně dochází k využívání technologií proti lidem. Olympiáda nebude výjimkou, říká Rohel

Nastavte si VPN, aby nikdo nesledoval vaše konverzace, odstraňte citlivé soubory a fotografie, používejte minimum aplikací, po návratu si změňte hesla | Video: Michael Rozsypal
 

Právě se děje

Další zprávy