Jaderné mocnosti? Legální i samozvané

David Koubek
21. 4. 2006 11:59
ANALÝZA  - Írán a Severní Korea nejsou jediné země, které se snaží vyrobit jaderné zbraně. V atomovém klubu je už dávno také Indie, Pákistán a Izrael.
Íránské jaderné zařízení v Natanzu, údajně sloužící k výrobě jaderného materiálu pro vojenské účely. Podobná, a často skrytá zařízení mají i další země
Íránské jaderné zařízení v Natanzu, údajně sloužící k výrobě jaderného materiálu pro vojenské účely. Podobná, a často skrytá zařízení mají i další země | Foto: Aktuálně.cz

Zastavení jaderných programů Severní Koreje a Íránu - zemí "Osy zla" je však prioritou Spojených států. Právě o nich včera mluvil americký prezident Bush se svým čínským protějškem Chu Ťin-tchaem.

Čínský prezident ve Washingtonu prohlásil, že snažení USA o jaderné odzbrojení těchto dvou zemí podporuje, ale diplomatickou cestou. George Bush ujistil, že USA preferují diplomatickou cestu, avšak jeho administrativa vojenské řešení konfliktu s Íránem nevyloučila.

Pozornost se ale kromě jaderného programu Íránu zaměřuje také na Severní Koreu, která vloni v listopadu přerušila šestistranná jednání o jaderném programu.

Severokorejský vůdce Kim Čong-il
Severokorejský vůdce Kim Čong-il | Foto: Reuters

Dvě hrozby: Severní Korea a Írán

Severokorejská a jihokorejská delegace se dnes setkávají, a Soul by chtěl přimět Severní Koreu kromě jiného k tomu, aby se vrátila k rozhovorům, které s ní vede ještě Rusko, USA, Japonsko a také její téměř jediný "spojenec", Čína.

Pchjongjang už v únoru oznámil, že má k dispozici jaderné zbraně, jen dva roky poté, co odstoupil od mezinárodní dohody o nešíření jaderných zbraní.

Severní Korea se totiž stejně jako dalších téměř 200 signatářů dohody zavázala k tomu, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Tyto země mohou přesto zkoumat jadernou energii pro civilní využití, ale podléhají kontrolám Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).

Šéf agentury Muhammad El-Baradej řekl, že celkem čtyřicet těchto zemí by bylo schopno vyvinout a vyrábět jaderné hlavice, kdyby ovšem chtěly.

MAAE se teď znovu pokouší provést inspekci v íránských jaderných zařízeních. Írán sice od dohody neodstoupil a tvrdí, že potřebuje jadernou energii k výrobě elektřiny, ale západní země i inspektoři jej podezřívají, že nedávno obnovené obohacování uranu bude sloužit pro výrobu jaderných zbraní. (Čtěte více: Írán zamířil do jaderného klubu)

Pět "legálních" jaderných velmocí...

Kromě států, které se v dohodě o nešíření jaderných zbraní zavázaly k čistě mírovému využití jaderné energie, existuje také klub "jaderných velmocí", které vlastní atomové zbraně "legálně".

Patří mezi ně všichni stálí členové Rady bezpečnosti OSN - Rusko, USA, Británie, Francie a Čína. Smlouva vůbec nezdůvodňuje, proč tyto země jaderné zbraně mít mohou - jediný důvod by tak mohl být ten, že je měly už před vznikem smlouvy v roce 1968. Dohoda jim také jen zakazuje, aby vojenské jaderné technologie poskytovaly jiným zemím.

Raketa Agni II na vojenské přehlídce - jedna z mnoha indických střel schopných nést jadernou hlavici
Raketa Agni II na vojenské přehlídce - jedna z mnoha indických střel schopných nést jadernou hlavici | Foto: Aktuálně.cz

... a další samozvané, ale ne nelegální 

K těmto pěti jaderným velmocím se ale přidaly dvě asijské země, které mezinárodní dohodu nepodepsaly: Indie a Pákistán se prohlásily za jaderné velmoci v roce 1998 poté, co na svém území provedly testy atomových zbraní.

Indie ve své jaderné doktríně tvrdí, že je právem šestiny lidstva vyvíjet adekvátní obranu proti napadení a jednou ze zásad využití jaderných zbraní je "zákaz prvního útoku".

Indie však dosáhla dohody se Spojenými státy, kterou oba státy podepsaly u příležitosti návštěvy George Bushe v Asii. Indie se v dohodě zavázala zpřístupnit 14 ze 22 svých jaderných zařízení inspektorům MAAE a výměnou za to dostala přístup k americkým civilním atomovým technologiím. (Více v článku Bush a Indie, noví jaderní spojenci)

Pákistán, jehož vojenský jaderný program byl motivován především soutěžením se sousední Indií, však má zatím k obdobné dohodě daleko.

Izrael a jeho tajný jaderný program

Další zemí, která nepodepsala dohodu o nešíření jaderných zbraní, ale zároveň oficiálně o svých jaderných zbraních nemluví, je Izrael.

Podle některých zdrojů měla izraelská armáda už před jom-kippurskou válkou k dispozici třináct dvacetikilotunových atomových bomb. Sunday Times navíc v roce 1986 publikovaly velkou reportáž o izraelském podzemním jaderném zařízení Dimona, které jim včetně fotografií poskytl propuštěný a později odsouzený jaderný technik Mordechaj Vanunu.

Odhady počtu izraelských jaderných hlavic se liší, většinou se pohybují mezi jedním a dvěma sty, ale některé odhady mluví až o čtyřech stech hlavicích.

Z arabského světa směřuje na členy "jaderné pětky" kritika, že proti izraelskému jadernému zbrojení nic nedělají, ačkoliv proti jiným zemím zasahují.

Sunday Times z 5. října 1986 s reportáží o tajném jaderném vojenském programu Izraele
Sunday Times z 5. října 1986 s reportáží o tajném jaderném vojenském programu Izraele | Foto: Aktuálně.cz

Sám Izrael zasáhl proti jadernému programu Iráku: v roce 1981 definitivně vyřadil z provozu zařízení v iráckém Osiraku, které už předtím bylo napadeno během irácko-íránské války. Izrael také možná chystá stejně jako USA zásah proti íránskému jadernému programu. (Čtěte více ve článcích Izrael: Připravujeme se k útoku na Írán a O válce s Íránem už se mluví nahlas)

O vývoj jaderných zbraní se v minulosti pokoušely i další státy. Jihoafrická republika provedla v roce 1979 (nejspíš ve spolupráci s Izraelem) pokusný jaderný výbuch, ale pak od vojenského programu upustila.

Jaderné zbraně: otázka prestiže

Vyvíjet jaderné zbraně chtěly státy také kvůli zvýšení prestiže v očích vlastních občanů: v průběhu vojenských režimů to byla například Argentina nebo Brazílie a o posledně jmenované zemi se mluví i dnes.

Infobox

Testování francouzských jaderných zbraní na atolu Mururoa
Foto: astrosurf
země počet hlavic
aktivních/celkem USA 5735/9960 Rusko
(SSSR) 5830/16000 Británie méně než 200 Francie 350 Čína 400 Indie 40-50 Pákistán 24-48 S.Korea 0-10 Izrael 75-400 Zdroj: Bulletin of the Atomic Sciencists/NRDC

Největší jihoamerická země chce posílit své postavení v mezinárodní politice a má kromě jiného ambici stát se stálým členem Rady bezpečnosti. Všichni stálí členové přitom mají jaderné zbraně.

"Brazílie jde podobnou cestou jako Írán, ale využívá toho, že veškerá pozornost se soustřeďuje na Írán," řekl agentuře AP expert na Brazílii Vanderbiltovy Univerzity Marsahll Eakin.

Brazílie, země se šestými největšími zásobami uranu, například nechce inspektorům MAAE zpřístupnit všechny části svého jaderného výzkumného zařízení v Resende - nepustí je například až k odstředivkám, které vyrábějí obohacený uran. Brazílie ovšem tvrdí, že se bojí průmyslové špionáže. Ujišťuje navíc, že je schopna vyrobit pouze málo obohacený uran, který může sloužit jen jako palivo do jejích dvou jaderných elektráren.

Možnost, že by Brazílie mohla v njebližší době vyvinout jadernou zbraň, však vylučují kromě samotných Brazilců i američtí diplomaté. "Podle našich informací má Brazílie mírový jaderný program," prohlásil mluvčí amerického ministerstva zahraničí Sean McCormack.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Mimořádný summit Evropské unie se uskuteční v Praze v říjnu, oznámil premiér Petr Fiala po jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem

Neformální summit Evropské unie se uskuteční v Praze 6. a 7. října, oznámili dnes český premiér Petr Fiala (ODS) a předseda Evropské rady Charles Michel. Řekli to po setkání v předvečer půlročního českého předsednictví EU. Tématy summitu mají být širší spolupráce Evropské unie s nečlenskými státy, pomoc Ukrajině čelící ruské agresi a její důsledky na růst inflace a cen energií.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 8 hodinami

Změny v polském soudnictví podle Jourové nesplňují očekávání Evropské komise

Dosavadní změny v polském soudnictví, které zrušily kontroverzní disciplinární komoru, nesplňují očekávání Evropské komise. Varšava proto zatím nemůže počítat s penězi z fondu obnovy Evropské unie. Podle agentury AP to ve čtvrtek uvedla místopředsedkyně komise Věra Jourová.

Polský prezident Andrzej Dudna v polovině června podepsal novelu zákona, která zrušila spornou disciplinární komoru, vnímanou kritiky jako nástroj vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) k trestání neposlušných soudců. Má ji nahradit nová komora profesní zodpovědnosti, která podle opozice v přijaté podobě neznamená obnovení vlády práva v polské justici.

Místopředsedkyně Evropské komise Jourová uvedla, že dosavadní změny "nesplňují" požadovaná kritéria a že evropské peníze nebudou vyplaceny dříve, než polští soudci získají zákonem stanovené záruky své nezávislosti.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Ženská devatenáctka prohrála na domácím ME i podruhé

České fotbalové reprezentantky do 19 let prohrály na domácím mistrovství Evropy i druhý zápas. Svěřenkyně trenéra Jana Navrátila utrpěly v Opavě debakl 0:5 se Španělskem a před závěrečným duelem ve čtyřčlenné skupině A ztratily naději na postup do semifinále.

V úvodním utkáním na turnaji mladé reprezentanty v pondělí podlehly obhájkyním titulu Francouzkám 0:3. S premiérovým účinkováním na šampionátu devatenáctek se Češky rozloučí v neděli proti Itálii, která dnes překvapivě remizovala s Francií 2:2.

Zatímco v prvním zápase si Navrátilův výběr dokázal vytvořit několik šancí, proti Španělkám byl v ofenzivě prakticky neškodný a po dvou duelech na šampionátu stále čeká na vstřelený gól. Jihoevropanky od úvodu naprosto dominovaly a soupeře přestřílely drtivým poměrem 36:1.

Dvě branky dal vysoký favorit v úvodním dějství, další tři přidal po změně stran. Dvakrát se trefila střídající Moralová. Češky za celý zápas ani jednou nezamířily mezi tyče a nenavázaly na říjnový vzájemný souboj z kvalifikace, v němž se Španělskem po solidním výkonu prohrály 1:3.

"Strašně těžký zápas. Největší problém je, že během čtyř dnů nedokážeme hrát na takové úrovni, na jaké potřebujeme. Hrajeme, na co máme. Španělky hrají excelentně, jsou jinde než my. Obrovská pochvala divákům, kteří tleskali v 90. minutě, když prohráváme 0:5," řekl novinářům Navrátil. "Do zápasu s Itálií dáme úplně všechno, posbíráme poslední síly. Kdybychom dali gól, tak zaplaťpánbůh," dodal.

Šampionát devatenáctek hostí Moravskoslezský kraj. Druhou skupinu tvoří Anglie, Německo, Norsko a Švédsko. Do semifinále postoupí vždy první dva celky ze skupiny, finále se odehraje 9. července.

Česko před pěti lety hostilo mistrovství Evropy hráček do 17 let. Mladé reprezentantky tehdy ve třech zápasech nebodovaly a skončily ve skupině poslední. Turnaj hostily Plzeň, Příbram, Domažlice a Přeštice.

Mistrovství Evropy fotbalistek do 19 let v Česku:

Skupina A:

Česko - Španělsko 0:5 (0:2)

Branky: 69. a 76. Moralová, 23. Elexpuruová, 37. Fiammaová, 47. Pinedová.

Sestava Česka: Fuchsová - Pražienková, Ohlídalová, Jelínková, Huvarová (54. Pavlíčková) - Pouvová (54. Bendová), Jonášová - Ducháčková, Tenkrátová (46. Černá), Střížová (46. Thanhová) - Švíbková (81. Hlouchová). Trenér: Navrátil.

Itálie - Francie 2:2 (1:0).

Tabulka:

1. Španělsko 2 2 0 0 8:1 6
2. Francie 2 1 1 0 5:2 4
3. Itálie 2 0 1 1 3:5 1
4. ČR 2 0 0 2 0:8 0

Skupina B:

Švédsko - Anglie 1:0 (1:0), Norsko - Německo 2:1 (0:1).

Tabulka:

1. Švédsko 2 2 0 0 3:0 6
2. Anglie 2 1 0 1 4:2 3
3. Norsko 2 1 0 1 3:5 3
4. Německo 2 0 0 2 1:4 0
Další zprávy