reklama
 
 

Jaderné mocnosti? Legální i samozvané

21. 4. 2006 11:59
ANALÝZA  - Írán a Severní Korea nejsou jediné země, které se snaží vyrobit jaderné zbraně. V atomovém klubu je už dávno také Indie, Pákistán a Izrael.

Zastavení jaderných programů Severní Koreje a Íránu - zemí "Osy zla" je však prioritou Spojených států. Právě o nich včera mluvil americký prezident Bush se svým čínským protějškem Chu Ťin-tchaem.

Čínský prezident ve Washingtonu prohlásil, že snažení USA o jaderné odzbrojení těchto dvou zemí podporuje, ale diplomatickou cestou. George Bush ujistil, že USA preferují diplomatickou cestu, avšak jeho administrativa vojenské řešení konfliktu s Íránem nevyloučila.

Pozornost se ale kromě jaderného programu Íránu zaměřuje také na Severní Koreu, která vloni v listopadu přerušila šestistranná jednání o jaderném programu.

Dvě hrozby: Severní Korea a Írán

Severokorejská a jihokorejská delegace se dnes setkávají, a Soul by chtěl přimět Severní Koreu kromě jiného k tomu, aby se vrátila k rozhovorům, které s ní vede ještě Rusko, USA, Japonsko a také její téměř jediný "spojenec", Čína.

Pchjongjang už v únoru oznámil, že má k dispozici jaderné zbraně, jen dva roky poté, co odstoupil od mezinárodní dohody o nešíření jaderných zbraní.

Severní Korea se totiž stejně jako dalších téměř 200 signatářů dohody zavázala k tomu, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Tyto země mohou přesto zkoumat jadernou energii pro civilní využití, ale podléhají kontrolám Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).

Šéf agentury Muhammad El-Baradej řekl, že celkem čtyřicet těchto zemí by bylo schopno vyvinout a vyrábět jaderné hlavice, kdyby ovšem chtěly.

MAAE se teď znovu pokouší provést inspekci v íránských jaderných zařízeních. Írán sice od dohody neodstoupil a tvrdí, že potřebuje jadernou energii k výrobě elektřiny, ale západní země i inspektoři jej podezřívají, že nedávno obnovené obohacování uranu bude sloužit pro výrobu jaderných zbraní. (Čtěte více: Írán zamířil do jaderného klubu)

Pět "legálních" jaderných velmocí...

Kromě států, které se v dohodě o nešíření jaderných zbraní zavázaly k čistě mírovému využití jaderné energie, existuje také klub "jaderných velmocí", které vlastní atomové zbraně "legálně".

Patří mezi ně všichni stálí členové Rady bezpečnosti OSN - Rusko, USA, Británie, Francie a Čína. Smlouva vůbec nezdůvodňuje, proč tyto země jaderné zbraně mít mohou - jediný důvod by tak mohl být ten, že je měly už před vznikem smlouvy v roce 1968. Dohoda jim také jen zakazuje, aby vojenské jaderné technologie poskytovaly jiným zemím.

... a další samozvané, ale ne nelegální 

K těmto pěti jaderným velmocím se ale přidaly dvě asijské země, které mezinárodní dohodu nepodepsaly: Indie a Pákistán se prohlásily za jaderné velmoci v roce 1998 poté, co na svém území provedly testy atomových zbraní.

Indie ve své jaderné doktríně tvrdí, že je právem šestiny lidstva vyvíjet adekvátní obranu proti napadení a jednou ze zásad využití jaderných zbraní je "zákaz prvního útoku".

Indie však dosáhla dohody se Spojenými státy, kterou oba státy podepsaly u příležitosti návštěvy George Bushe v Asii. Indie se v dohodě zavázala zpřístupnit 14 ze 22 svých jaderných zařízení inspektorům MAAE a výměnou za to dostala přístup k americkým civilním atomovým technologiím. (Více v článku Bush a Indie, noví jaderní spojenci)

Pákistán, jehož vojenský jaderný program byl motivován především soutěžením se sousední Indií, však má zatím k obdobné dohodě daleko.

Izrael a jeho tajný jaderný program

Další zemí, která nepodepsala dohodu o nešíření jaderných zbraní, ale zároveň oficiálně o svých jaderných zbraních nemluví, je Izrael.

Podle některých zdrojů měla izraelská armáda už před jom-kippurskou válkou k dispozici třináct dvacetikilotunových atomových bomb. Sunday Times navíc v roce 1986 publikovaly velkou reportáž o izraelském podzemním jaderném zařízení Dimona, které jim včetně fotografií poskytl propuštěný a později odsouzený jaderný technik Mordechaj Vanunu.

Odhady počtu izraelských jaderných hlavic se liší, většinou se pohybují mezi jedním a dvěma sty, ale některé odhady mluví až o čtyřech stech hlavicích.

Z arabského světa směřuje na členy "jaderné pětky" kritika, že proti izraelskému jadernému zbrojení nic nedělají, ačkoliv proti jiným zemím zasahují.

Sám Izrael zasáhl proti jadernému programu Iráku: v roce 1981 definitivně vyřadil z provozu zařízení v iráckém Osiraku, které už předtím bylo napadeno během irácko-íránské války. Izrael také možná chystá stejně jako USA zásah proti íránskému jadernému programu. (Čtěte více ve článcích Izrael: Připravujeme se k útoku na Írán a O válce s Íránem už se mluví nahlas)

O vývoj jaderných zbraní se v minulosti pokoušely i další státy. Jihoafrická republika provedla v roce 1979 (nejspíš ve spolupráci s Izraelem) pokusný jaderný výbuch, ale pak od vojenského programu upustila.

Jaderné zbraně: otázka prestiže

Vyvíjet jaderné zbraně chtěly státy také kvůli zvýšení prestiže v očích vlastních občanů: v průběhu vojenských režimů to byla například Argentina nebo Brazílie a o posledně jmenované zemi se mluví i dnes.

Infobox

Infobox

země počet hlavic
aktivních/celkem USA 5735/9960 Rusko
(SSSR) 5830/16000 Británie méně než 200 Francie 350 Čína 400 Indie 40-50 Pákistán 24-48 S.Korea 0-10 Izrael 75-400 Zdroj: Bulletin of the Atomic Sciencists/NRDC

Největší jihoamerická země chce posílit své postavení v mezinárodní politice a má kromě jiného ambici stát se stálým členem Rady bezpečnosti. Všichni stálí členové přitom mají jaderné zbraně.

"Brazílie jde podobnou cestou jako Írán, ale využívá toho, že veškerá pozornost se soustřeďuje na Írán," řekl agentuře AP expert na Brazílii Vanderbiltovy Univerzity Marsahll Eakin.

Brazílie, země se šestými největšími zásobami uranu, například nechce inspektorům MAAE zpřístupnit všechny části svého jaderného výzkumného zařízení v Resende - nepustí je například až k odstředivkám, které vyrábějí obohacený uran. Brazílie ovšem tvrdí, že se bojí průmyslové špionáže. Ujišťuje navíc, že je schopna vyrobit pouze málo obohacený uran, který může sloužit jen jako palivo do jejích dvou jaderných elektráren.

Možnost, že by Brazílie mohla v njebližší době vyvinout jadernou zbraň, však vylučují kromě samotných Brazilců i američtí diplomaté. "Podle našich informací má Brazílie mírový jaderný program," prohlásil mluvčí amerického ministerstva zahraničí Sean McCormack.

autor: David Koubek | 21. 4. 2006 11:59

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama