Všechny hlavní strany slibují, že přidají peníze těm nejchudším, lídr levicové Strany práce Amin Perec chce zvýšit minimální mzdy.
Hlavní favorit voleb Ehud Olmert ze strany Vpřed navštívil před volbami vývařovnu polévky pro nejchudší a slíbil pomoc.
Šéf pravicového Likudu Benjamin Netanjahu zase tvrdí, že reformy, které prosadil v posledních třech letech jako ministr financí, vedly k poklesu nezaměstnanosti, a dostane-li od voličů důvěru, tento trend bude pokračovat.
Hranice chudoby: 8 500 korun
Stále roste skupina lidí, kteří se ocitají pod státem stanovenou hranicí chudoby. Pětina obyvatel Izraele má měsíční příjem nižší než 1700 šekelů (v přepočtu přibližně osm a půl tisíce korun).
"Skutečnost je ale horší, než ukazuje tato statistika, protože mnoho lidí je jen velmi těšně nad touto hranicí," říká Jossi Katan, sociolog z Tel Avivu.
Izraelská ekonomika má za sebou bouřlivé období.
Palestinská intifáda ji v roce 2000 nemilosrdně poslala ke dnu. Mnoho hotelů, obchodů a firem krachovalo. Krizi ještě prohloubil menší zájem o izraelské hi-tech výrobky, které tvoří základ vývozu země.
Předchozí volby před třemi lety se konaly ve stínu této krize, židovský stát mezi roky 2000 až 2002 zaznamenal hospodářský propad poprvé od začátku padesátých let.
Ekonomika roste, ne všichni jsou nadšeni
Dnešní volby se konají navzdory nedávnému vítězství radikálního Hamasu u "palestinských sousedů" v optimističtější atmosféře. Násilí a terorismus ustaly, turisté se vracejí, ekonomika roste. Letos o 5,2 procenta, příští rok to podle prognóz nemá být výrazně méně.
Největší hotelová síť Dan oznámila, že loni její tržby vzrostly oproti loňsku o 175 procent.
Infobox
PŘEČTĚTE SI
- Izraelské volby ve stínu Šarona
Na reformy vlády Ariela Šarona se ovšem názory různí. Nižší vrstvy, mezi nimi hlavně nezaměstnaní či přistěhovalci z bývalého Sovětského svazu, hořekují, že je kabinet poslal do ještě větší chudoby.
Naopak zahraniční investoři, Izraelská centrální banka a mezinárodní finanční instituce vládu chválí, například za prodej státních podílů v některých firmách.
Nápor Filipínců a Thajců
Nově se Izrael potýká s už letitým problémem vyspělých evropských ekonomik. S nelegálním přistěhovalectvím. Stále více cizinců se usazuje bez dokumentů ve velkých městech, hlavně na předměstích Tel Avivu.
Vzhledem ke špatným vztahům s islámským světem nemíří do Izraele muslimští přistěhovalci, ale Asiaté z Dálného východu. Hlavně Thajci, Číňané a Filipínci.
Vláda ustavila k vyhledávaní a deportování nelegálních migrantů speciální jednotku s vlastním rozpočtem, ale ta dosahuje jen omezených úspěchů.
Amir Perec, šéf Strany práce, slibuje problém zhoršujícího se životního standardu změnit. Sám dlouho žil v jihoizraelském městečku Sderot, kde je extrémně vysoká nezaměstnanost.
"S námi už nebudou v Izraeli žádné hladové děti," tvrdí Perec, jejž kritici obviňují z populismu a levicového radikalismu. Před vstupem do politiky vedl tento čtyřiapadesátiletý politik vlivnou odborovou centrálu Histadrut, která bojovala proti reformám Šaronovy vlády.
Průzkumy veřejného mínění ale dávají největší naději na vítězství právě Šaronově straně Vpřed, kterou nyní vede Ehud Omert. Má získat ve stodvacetičlenném parlamentu 34 křesel, Perecova Strana práce jen kolem dvaceti.
Pravicový Pokud Benjamina Netanjahua zřejmě skončí až třetí.
