Prezident USA Joe Biden minulý týden varoval, že pozastaví americké dodávky zbraní do Izraele, pokud židovský stát zaútočí na město Rafáh na jihu Pásma Gazy. To se stalo posledním útočištěm pro více než milion Palestinců, kteří směrem k hranici s Egyptem utekli před izraelským bombardováním i pozemními jednotkami na severu Gazy.
Operace izraelské armády v Gaze je reakcí na útok Hamásu na jižní Izrael z loňského podzimu. Izrael po počáteční podpoře čelí za ofenzivu sílící mezinárodní kritice, v hustě zalidněné oblasti zabil tisíce civilistů a přispěl k masivní humanitární krizi.
Izraelská vláda vedená premiérem Netanjahuem s pozemním útokem na Rafáh otálela, nakonec ale armáda začala koncem minulého týdne s postupným obsazováním oblasti. Zdůvodňuje to tím, že se tam ukrývají poslední větší uskupení Hamásu.
Bidenovo prohlášení ohledně pozastavení dodávek zbraní posunulo jeho rozepře s Netanjahuem na dosud nejvyhrocenější úroveň a vyvolalo šok v americké a izraelské politice i jinde ve světě. Napjaté vztahy jsou podle experta na blízkovýchodní ekonomiku z Telavivské univerzity Paula Rivlina vážný problém.
"Vztahy se Spojenými státy jsou to nejdůležitější, co Izrael má. V současné situaci má pouze svou vojenskou sílu a podporu USA," zdůrazňuje pro Aktuálně.cz.
Škodlivé výroky
Izraelské vládě se Bidenova varování nelíbí. Krajně pravicový ministr obrany Itamar Ben Gvir dokonce po oznámení amerického prezidenta na sociální sítě napsal, že Hamás Bidena miluje. To narovnání vztahů a uklidnění situace nepomáhá, dodává Rivlin.
"Takové výroky jsou nesmírně škodlivé v každém ohledu," přikyvuje s tím, že je pozoruhodné, že Američané nadále tento kabinet podporují. Některá vládní vyjádření kritizovala i izraelská opozice, která se obává, jaké škody by to do budoucna ve vztazích obou zemí mohlo napáchat.
Navzdory Bidenovu varování ale americký Kongres ve čtvrtek schválil další vojenské dodávky Izraeli. Jde o zřejmý vzkaz demokratickému prezidentovi, že Washington, v tomto případě hlavně republikánská strana, boj Izraele proti Hamásu podporují.
Generálmajor izraelských obranných sil ve výslužbě a bývalý šéf izraelské Národní bezpečnostní rady Giora Eiland vyhrocenou situaci mezi oběma státy mírní, byť přiznává, že vztahy jsou nyní vůbec nejhorší, co pamatuje. Sám měl asi před dvaceti lety, tedy v době, kdy vedl Národní bezpečnostní radu, vztahy obou zemí na starosti.
"Krize se Spojenými státy je vážná, ale není tak zlá, jak někteří tvrdí," říká pro Aktuálně.cz. USA si podle něj uvědomují, že se nemohou nadstandardního spojenectví s blízkovýchodním státem vzdát.
Izrael je pro ně důležitým spojencem v regionu, a kdyby ho opustily, vyslalo by to podle Eilanda špatný signál také Saudské Arábii nebo Spojeným arabským emirátům.
Jádro problémů
Za současnou situaci je nejvíce zodpovědný Netanjahu, dodává. "Američané od začátku války chtěli vědět, jakou Izrael plánuje budoucnost Gazy, jaký je cíl operace, a on tehdy neomaleně řekl, že se o tom nebude bavit. Právě z toho podle mě pramení velká část současných problémů," myslí si Eiland.
Zároveň ale podle něj mezi zeměmi panuje vzájemné nepochopení. "Spojené státy nechápou skutečnou situaci v Gaze ani jak velké nebezpečí Hamás pro Izrael představuje," podotýká s tím, že současná izraelská vláda nemá jasný plán, jak teroristické hnutí zničit, ani co v případě porážky Hamásu s územím úzkého pobřežního pásu udělat.
"Netanjahu se od počátku choval velmi nezodpovědně a tvrdil, že absolutního vítězství dosáhneme jen vojenskou silou, což není pravda," dodává Eiland. Zdůrazňuje, že je nutné také pracovat s obyvateli v Gaze, kteří Hamás z velké části podporují, a taková změna nepřijde okamžitě.
Analytik Rivlin dodává, že Izrael a USA si musí své pozice vyjasnit, protože ať už bude budoucí uspořádání v Gaze jakékoliv, případná dohoda se bude opírat o podporu Spojených států.
Video: Tohle bylo jen první kolo. Na Blízkém východě číhá hrozba pro celý svět, říká Kalhousová (24. 4. 2024)
