Selhaly izraelské bezpečnostní služby?
Selhání to bezesporu je. Gaza a tamní palestinské ozbrojené frakce představují pro Izrael dlouhodobě bezpečnostní riziko. Proč Izrael tentokrát riziko tak zásadně nezvládl? Podle mě hrají roli tři klíčové důvody. Zaprvé, Izrael Hamás podcenil. Palestinské hnutí dosud nevyvíjelo příliš aktivit, poslední větší střet v Gaze byl mezi Izraelem a Islámským džihádem, Hamás se do střetu nezapojil. Izrael to zřejmě vnímal jako slabost a nepřipravenost Hamásu, jako výsledek předchozích izraelských operací. Zřejmě usoudil, že Hamás nemá dostatek kapacit, tudíž není tak nebezpečný.
Zadruhé, Izrael věnoval velkou pozornost dění na okupovaném Západním břehu Jordánu. Kromě Hamásu zde vznikly další nové ozbrojené frakce útočící na tamní okupační izraelské jednotky a civilisty ze židovských osad. Oblasti jako Džanín a Nábulus byly vnímány jako daleko větší nebezpečí. Zároveň panovala obava, že celý Západní břeh se může stát dějištěm nových násilností.
Nakonec visí velký otazník nad kompetentností současného politicko-bezpečnostního vedení země. Jde o politiky jako ministra financí Bezalela Smotriče, který dostal nově zřízenou funkci ministra také na resortu obrany, nebo ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira. Ti prosluli drsnými, často až rasistickými výroky na adresu Palestinců. Bylo vidět, že vedení tajných služeb bylo stále skeptičtější a kritičtější k tomu, jestli lidé jako Smotrič a Ben Gvir svými výroky a činy přispívají k bezpečnosti Izraele, nebo ji naopak poškozují.
V Izraeli dlouhodobě panuje politická paralýza v souvislosti s opakovanými předčasnými volbami, premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho korupčními skandály. Chtěl toho Hamás využít?
Pro Hamás to byla jedna z příhodných okolností, ale ne rozhodující faktor. Například předčasné volby jsou pro zemi aktuální v posledních několika letech.
Ale podívejme se, co se stalo například minulou neděli. Zasedalo nejvyšší bezpečnostní vedení země a Ben Gvir jako ministr národní bezpečnosti na něj nebyl přizvaný, protože si to tak šéfové tajných služeb přáli. Ben Gvir svými rasistickými výroky podněcuje k násilnosti. Teď v týdnu chtěl vystoupit na Chrámovou horu v Jeruzalémě. Telefonoval mu Ronen Bar, ředitel tajné služby Šin Bet, ať tam nechodí, že to vyhrotí situaci.
Pokud tedy v bezpečnostním vedení země sedí člověk jako Ben Gvir, kterého generálové tajných služeb musí kočírovat, pro Hamás je to samozřejmě příhodná situace.
Může tedy situace vyústit v personální čistky?
Bezpochyby. Je to fatální selhání. Bavíme se spolu déle než 24 hodin poté, co útok vypukl. Na izraelské území stále pronikají ozbrojenci, některé vesnice jsou dál v rukou Hamásu. Izraelská armáda zatím nedokáže své území osvobodit. V současnosti se řeší kritická situace, ale až pomine, bude tématem odpovědnost špiček bezpečnostního a politického aparátu.
Mluví se o vytvoření vlády národní jednoty, která by překlenula krizi. Znamenalo by to, že by do vlády vstoupily některé opoziční frakce. Zmiňuje se expremiér Jair Lapid a bývalý ministr obrany Benny Ganc. Lapid ale požaduje, aby z vlády byli vyhozeni Ben Gvir a Smotrič. Nějaké personální změny tedy můžeme čekat.
Může dojít i k odstoupení premiéra Netanjahua? Podobně musela po vyšetřování okolností jomkipurské války před padesáti lety rezignovat tehdejší premiérka Golda Meierová.
Velké kritice čelí již zmínění Smotrič, Ben Gvir a někteří další lidé, nejvyšší odpovědnost v Izraeli má ale premiér. Ten si ministry do vlády přizval. Lidé mohou volat po tom, aby za nynější situaci přijal odpovědnost. Za člověka, který vždy vykřikoval "bezpečnost nade vše", došlo k takovéto bezprecedentní situaci.
K raketovým útokům docházelo i za předchozích vlád, ale nikoliv k invazi ozbrojenců. Stalo se to za Netanjahua, který se tolik zaklínal tvrdou pěstí proti teroru a ozbrojeným odpůrcům země.
Netanjahuovi to ale může i pomoct. Pokud nynější krizi zvládne dobře, zbaví se problematických lidí, podaří se mu výrazně eliminovat kapacity Hamásu. Netanjahu jako dobrý rétor, schopný politik a zároveň zákulisní hráč a intrikán může z celé situace vybruslit jako vítěz.
Zmiňujete, že na raketové nálety byly obě strany konfliktu zvyklé. Na nynějším útoku je tedy bezprecedentní to, že došlo k pozemní invazi, během níž se Palestinci z Pásma Gazy dokázali infiltrovat do Izraele?
Ano. Dosud to bylo tak, že z Pásma Gazy létaly rakety na Izrael, z Izraele na Gazu. Jednou zkrátka konflikt vyprovokoval Hamás, podruhé Izrael. Pokud došlo k pozemní invazi, vždy to byla invaze Izraelců do Gazy. Najednou vidíme, že jedna guerillová organizace, která má řádově tisíce bojovníků, dokáže infiltrovat mocný Izrael.
Má to dvě roviny. Momentální bezpečnostní hrozbu, tedy stovky postřílených, zmasakrovaných lidí a možná až stovka lidí odvlečených do Gazy jako zajatci. Důležitý je i psychologický dopad. Izraelce vždy ujišťovali, že vydrží vše, zvládnou každou krizi, mají v regionu bezpečnostně navrch. Najednou se ukazuje, že to má své limity.
Hamás se na útok takového rozměru zřejmě musel připravovat měsíce.
Viděli jsme, že šlo o koordinované různé způsoby útoku a různé složky, například i výsadek člunů, takže vedle vzdušné a pozemní invaze šlo rovněž o námořní. Musely se připravit lidské kapacity, materiál. O provedení připravovaného utajovaného plánu se mohlo rozhodnout narychlo, operativně. Ozbrojenci mohli mít útok připravený už před rokem a z nějakých důvodů se jej rozhodli uskutečnit teď.
Z jakých důvodů? Mohla hrát roli symbolika toho, že v pátek uplynulo 50 let od jomkipurské války, nebo Palestinci chtěli využít židovského svátku, kdy pozornost bezpečnostních složek může být na nižším stupni?
Určitě to nebyl jen jeden důvod a netroufám si říct, který byl ten hlavní. Nejméně pravděpodobná se mi zdá spojitost se svátkem Jom kipur, to v tom hledáme my. Izraelci si Jom kipur připomínali podle židovského kalendáře na konci září.
Nezmínila jste jeden důvod, který bych nepodceňoval jenom proto, že se nám to nehodí, a to dění na Západním břehu a ve východním Jeruzalému. Ze strany židovských osadníků došlo k mnoha násilným útokům na Araby, Izrael letos postřílel už desítky Palestinců včetně civilistů.
K tomu se však na Západě nesvolávají tiskové konference, prezidenti a premiéři se k tomu nevyjadřují, prošlo to bez povšimnutí. I u české veřejnosti a českých politických špiček. Palestinci to však vidí a připravuje to pak úrodnou půdu pro útoky.
Mohlo načasování útoku z Gazy souviset také s tím, že se schyluje k narovnání vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií?
Mohlo to sehrát roli, ale těžko říct, jak důležitý motiv to byl. Saúdsko-izraelské sbližování, na kterém záleží hlavně Spojeným státům, to samozřejmě zkomplikuje. Minimálně v tom, že se dá očekávat rázná izraelská akce v Gaze. Je pravděpodobné, že budou odhadem další desítky mrtvých civilistů včetně dětí, a Saúdské Arábii se bude velmi těžko vysvětlovat, že jde uzavřít mír s Izraelem, který zrovna rozbombardoval nemocnici v Gaze.
Bude chtít Izrael plně obsadit Pásmo Gazy?
Už v minulosti se objevovaly a znovu se objeví výzvy ke svržení Hamásu v Pásmu Gazy. Otázka ale je, kdo by tam vládnul. Hamás v uplynulých letech čelil daleko radikálnějším extremistickým skupinám napojeným na al-Káidu a Islámský stát. Svrhnutí Hamásu v Gaze neznamená, že se tamní situace z bezpečnostního hlediska pro Izrael zlepší. K moci se mohou dostat chaotické ozbrojené gangy. Hamás je zvyklý s Izraelem vyjednávat a dodržovat příměří, ale al-Káida či Islámský stát nikoliv, ty nikdy s nikým nevyjednávaly.
Další alternativou je, že Gaza bude znovu pod plnou izraelskou okupací, tedy že dva miliony Palestinců bude ovládat izraelská armáda. Má na to Izrael ekonomický, vojenský a politický potenciál? Já o tom pochybuji. Izrael by tedy na svrhnutí Hamásu paradoxně mohl sám doplatit.
Překvapila vás extrémní brutalita teroristů? Snímky na sociálních sítích, kdy si teroristé na motorce nebo v autech vozí mrtvoly Izraelců jako trofeje.
I teroristé někdy mají nějaká etická omezení, i když to nemusí znít zrovna populárně. Zrovna to, že teroristé vozili mrtvoly, bych tak nezdůrazňoval. Zajatce a mrtvoly chtějí evidentně použít na výměnu za své lidi. Izrael drží tisíce Palestinců včetně žen a dětí, tisícovka z nich je v izraelských vězeních bez soudu. Druhou rovinou je etika, tedy to, že těla mrtvých ukazovali.
Za mnohem horší považuji týrání, ponižování žijících lidí, zdivočelé davy skákající po mrtvých, tahání zubožených žen za vlasy, to jsou samozřejmě děsivé věci. Myslím, že i pro hodně Palestinců, byť si to tam nikdo netroufne říkat nahlas, je tohle příliš.
Video: Záběry z Aškelonu ukazují zničená auta (7. 10. 2023)
