Brusel - Ve snaze prosadit do závěrů čtvrtečního summitu Evropské unie své požadavky týkající se migrační problematiky, zablokoval italský premiér Giuseppe Conte schválení už domluvených závěrů schůzky k tématům, jako je obrana a bezpečnost či digitalizace evropského hospodářství. O těchto tématech se šéfové států a vlád bavili odpoledne a v podvečer, o migraci začali diskutovat až večer u neformální večeře.
Podle posledních informací prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v Bruselu do noci snaží najít způsob, jak odblokovat situaci po rozhodnutí Itálie vetovat závěry nynějšího červnového summitu EU, pokud nebudou splněny požadavky Říma týkající se migrace. Podle informací médií se rýsuje možná dohoda, která předpokládá, že by v dalších zemích unie vznikla střediska, do nichž by tyto státy dobrovolně přebíraly migranty z Itálie. Diplomaté ale upozorňovali, že finalizováno těsně před půlnocí nebylo nic.
"Protože si jeden členský stát vyhradil svou pozici k celým závěrům, žádné závěry nejsou v této chvíli přijaty," uvedl ve čtvrtek mluvčí předsedy Evropské rady Donalda Tuska. Několik diplomatů potvrdilo, že onou zemí je právě Itálie. Conte už při příchodu oznamoval, že je zablokování závěrů odhodlán, a žádal, aby se Itálii dostalo v migrační krizi pomoci.
Řím žádá, aby se všechny země EU přihlásily ke sdílení odpovědnosti za migranty, kteří jsou zachráněni ve Středozemním moři. Český premiér Andrej Babiš už před odletem na summit avizoval, že tento požadavek odmítne.
Bez přijetí tak prozatím zůstaly závěry týkající se evropské obrany a bezpečnosti, podpory postupu Evropské komise v obchodním sporu s USA, budoucího dlouhodobého rozpočtu unie či přístupových rozhovorů s Albánií a Makedonií. Česko do závěrů prosadilo zmínku o možnosti používat k boji proti daňovým únikům na DPH systém přenesené daňové povinnosti, označovaný jako reverse charge, o který dlouhodobě usiluje premiér Babiš.
Téma, na které se soustředí na aktuálním summitu největší pozornost, tedy migrace, prezidenti a premiéři měli probrat u večeře. Babiš řekl, že najít shodu bude velmi obtížné. "Představy Itálie jsou absolutně jiné než naše a myslím, že i jiné než Rakouska," uvedl.
U migrace měl summit potvrdit plán připravený diplomaty a lidmi kolem Tuska, který předpokládá začátek prací na "vyloďovacích platformách", tedy střediscích nejspíš v severní Africe, kam by byli z moře zachránění migranti převáženi místo toho, aby mířili do Itálie.
Afrika migrační centra nechce
Takové řešení předpokládá uzavření dohod s africkými státy. Ačkoli Libye, Maroko či Alžírsko už daly najevo odpor k takovým střediskům na svém území, řada premiérů a prezidentů při příchodu na summit takové řešení podpořila. Podle českého státního tajemníka pro EU Aleše Chmelaře se jednání v tomto směru již delší dobu vedou. K opatrnosti v tomto ohledu vyzval předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, který varoval před "neokolonialismem". Francie zopakovala, že je pro uzavřená střediska na evropské půdě.
Ještě před začátkem summitu se sešli premiéři visegrádské skupiny (V4; Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko) včetně Andreje Babiše s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Jednání podle diplomatů "vyčistilo vzduch" ve sporech o řešení migrační krize.
Výsledek summitu by mohl mít vliv na politickou budoucnost německé kancléřky Angely Merkelové, která ve sporu s ministrem vnitra Horstem Seehoferem prosazuje společné evropské řešení migrace. Před odjezdem na summit ve Spolkovém sněmu řekla, že dohoda o migrační politice je klíčová pro další osud EU.
Premiér Babiš ve čtvrtek odmítl, že by Merkelová Česko žádala o bilaterální dohodu o vracení migrantů, a dodal, že takovou dohodu by nepodepsal, protože do EU podle něj nemají migranti nelegálním způsobem vůbec přicházet. Představitelé některých dalších zemí EU vyjádřili k uzavírání dvoustranných dohod s Německem ochotu.
