reklama
 
 

Migranti si nesmějí vybírat, v jaké evropské zemi chtějí o azyl žádat, uvedla Merkelová

AKTUALIZOVÁNO 24. 6. 2018
Itálie chce změnu takzvaného dublinského systému, podle kterého je za zpracování žádosti o azyl zodpovědná země, do níž migrant vstoupí nejdříve.

Brusel - Země Evropské unie se musí snažit najít evropské řešení migrační problematiky. Při odchodu z nedělního jednání více než poloviny států EU to uvedla německá kancléřka Angela Merkelová. Kde takové řešení nebude možné, je podle ní na místě spolupráce skupin konkrétních zainteresovaných států.

Podle německé kancléřky není možné nechat země, kam migranti v největších počtech přijíždějí, aby se se situací vyrovnávaly samostatně. "Migranti si však také nesmějí vybírat, v jaké evropské zemi chtějí o azyl žádat," upozornila.

Několikahodinová schůzka, kterou šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker svolal jen krátce před čtvrtečním řádným summitem EU, se podle německé kancléřky zabývala třemi hlavními okruhy témat - spoluprací se třetími zeměmi při zvládání migračních toků, snahou posílit ochranu vnější hranice bloku a také způsobem, jak země uvnitř unie mohou zastavit přesuny migrantů mezi nimi.

Na jednání, kterého se mimo jiné neúčastnil žádný zástupce zemí visegrádské skupiny, tedy ČR, Polska, Maďarska a Slovenska, prý kancléřka zaznamenala "mnoho dobré vůle", ale také přetrvávající rozpory v přístupu.

"Je mnoho věcí, které máme společné. Všichni souhlasí, že je třeba společné řešení společné výzvy, tedy, jak zvládat migrační toky," řekl při odchodu španělský premiér Pedro Sánchez. Konkrétní závěry podle něj dnešní setkání nepřineslo.

Itálie předložila desetibodový plán 

Nový italský ministerský předseda Giuseppe Conte dnes v Bruselu svým kolegům nabídl desetibodový plán, v němž Italové kromě jiného navrhují, aby si každá členská země EU stanovila kvóty na počet ekonomických migrantů, jinak by jí hrozil finanční postih.

Zvýšit by se mělo podle něj také úsilí při uzavírání dohod EU se zeměmi, ze kterých migranti do Evropy přicházejí, ale i ostraha vnějších hranic.

Dokument s názvem Evropská víceúrovňová strategie pro migraci, který Conte předložil patnácti dalším prezidentům a předsedům vlád EU, jež se sešli v Bruselu, obsahuje deset bodů, které by podle Říma mohly vyřešit problém migrace.

"Každý stát si stanoví vstupní kvóty pro ekonomické migranty," stojí v dokumentu. Podle agentury DPA tím má Itálie na mysli lidi, kteří nemají nárok na udělení azylu. "Je to princip, který musí být respektován, musí být ale poskytnuta i přiměřená finanční protiopatření vůči státům, které nenabízejí přijetí uprchlíků," píše se v italském návrhu.

Z dokumentu vyplývá, že Itálie chce docílit změny takzvaného dublinského systému, podle kterého je za zpracování žádosti o azyl zodpovědná ta země, do které migrant vstoupí nejdříve.

V sázce je budoucnost Schengenu

"Kdo se vylodí v Itálii, vylodí se v Evropě," stojí v textu dokumentu. Členské státy by podle něj měly mít "společnou zodpovědnost" za migranty zachráněné na moři. "Povinnost záchrany se nesmí stát povinností zpracovat žádosti (o azyl) za všechny," píše se dále v textu s tím, že je "v sázce" je budoucnost schengenského prostoru bez hraničních kontrol.

Italský dokument dále vyzývá ke vzniku "mezinárodních ochranných středisek" v tranzitních zemích, ve kterých by se posuzovaly žádosti o azyl a nabízela možnost dobrovolné repatriace. Zintenzivnit by se měla spolupráce především s Libyí a Nigerem, s jejichž pomocí se podle dokumentu podařilo letos zabránit v příchodu 80 procent migrantů. Na území EU azylová střediska pro zachráněné migranty nemohou vznikat jen v Itálii a Španělsku, stojí dál v textu.

Aby byla ve zvládání migrace úspěšná, musí podle italského dokumentu EU také společně bojovat proti obchodování s lidmi a pašeráctví a posílit ochranu vnější hranice.

Ostatní politici příliš italské nápady při odchodu komentovat nechtěli, je prý třeba je nejprve prostudovat. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se italský přístup příliš neliší od přístupu jiných zemí. Macron také při odchodu zopakoval svůj pohled, že nynější "migrační krize" je především projevem politické krize, sporu mezi liberálními demokraciemi a populisty.

autor: ČTK | 24. 6. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama