Řím - Designovaný italský premiér Mario Monti předložil ve středu prezidentu Giorgiu Napolitanovi seznam členů svého úřednického kabinetu. Ten má zemi zachránit před tím, aby ji pohltila dluhová spirála, do níž bylo v uplynulých měsících zataženo Řecko.
Předseda vlády a někdejší eurokomisař pro otázky vnitřního trhu dal jasně najevo, co u něj bude mít prioritu, tím, že se osobně chopil řízení resortu financí. Ministrem pro infrastrukturu a hospodářský rozvoj se stal Corrado Passera, který je výkonným ředitelem největší retailové banky v zemi Intesa Sanpaolo.
Ministrem zahraničí byl jmenován někdejší velvyslanec v USA Giulio Terzi di Sant'Agata, ministryní spravedlnosti bývalá prefektka v Bergamu Anna Maria Cancellierová. Nová vláda je tvořena výhradně nestraníky a italská média hodnotí její složení velmi pozitivně.
"Jsem naprosto přesvědčen o tom, že naše země bude schopna překonat složité období, v němž se nalézá," citovala nového premiéra agentura Reuters. Na sestavení vlády zareagovaly burzy podle očekávání posílením.
Monti svůj tým sestavil tak, aby v něm bylo co nejvíce resortních odborníků, kteří mají jeho důvěru, zároveň ale bral ohled na to, aby byli přijatelní pro většinu Poslanecké sněmovny. Ta bude o osudu vlády rozhodovat podle všeho již v pátek.
Znamená to, že jeho kabinet musí najít podporu nejenom levicové Demokratické strany a centristické Itálie hodnot, nýbrž také křesťanských demokratů a přeběhlíků od doposud vládnoucího Lidu svobody, stejně jako alespoň části poslanců formace odstupujícího premiéra Berlusconiho.
Nervózní trhy
Nový kabinet musí urychleně přijmout taková opatření, jež uklidní investory na finančních trzích, kteří zvažují, že přesunou své peníze do bezpečnějších destinací, než jsou momentálně státní obligace řady zemí eurozóny včetně těch italských.
Úroky z italských dluhopisů s desetiletou lhůtou splatnosti přesáhly v úterý sedmiprocentní hranici, což v případě Řecka a Portugalska v posledních dvou letech znamenalo, že obě země byly nuceny požádat o pomoc Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond.
Itálie musí do dubna příštího roku splatit dluhopisy v hodnotě dvou set miliard eur a každá desetina, o kterou se úroky do té doby navýší, představuje navíc další stamiliony eur, jež bude muset hradit ze svého rozpočtu.
Italský parlament odhlasoval minulý týden balíček úsporných opatření zahrnující prodej podílů ve státních a polostátních firmách, mimo jiné v oblasti komunálních služeb. Jejich výnos ale vzhledem k přetrvávající nedůvěře investorů nemusí být ani zdaleka takový, jaký očekává ministerstvo financí.
Se stejným problémem se dnes potýká Řecko, které nabídlo investorům některé velké přístavy a státní elektrárenskou společnost PPC, stále ale čeká na výhodnější nabídky než ty, jež se zatím objevily.
Zatímco řecký dluh představuje přibližně 350 miliard eur, vyšplhal se ten italský na 1,9 bilionu eur.
