Reykjavík - Jen o něco více než týden poté, co Island formálně předal Bruselu přihlášku do Evropské unie, se ukazuje, že občané země si nejsou touto ztrátou části své nezávislosti vůbec jistí.
Podpora členství v EU klesla a poprvé od té doby, co zkolabovalo islandské hospodářství a začaly námluvy ostrova se současnou sedmadvacítkou, jsou Islanďané proti.
V květnovém průzkumu společnosti Capacent Gallup se pro vstup vyslovilo 39 procenta dotázaných, 38,6 bylo proti a 22,4 procenta bylo nerozhodných. Nový průzkum stejné společnosti pořízený během druhé poloviny července však ukazuje zcela jiná čísla.
Zatímco tábor příznivců vstupu poklesl o více než čtyři procenta (na 34,7), počet odpůrců vzrostl na 48,5 procenta. Může za to zejména tenčící se skupina nerozhodnutých (nyní 16,9 procenta).
„Nemyslím si, že by to bylo tím, že by v posledních týdnech došlo k nějakému hmatatelnému zlepšení v ekonomické situaci, Island je stále velice zadlužený," komentuje tento vývoj zástupkyně vedoucího Katedry nordistiky na Filozofické fakultě UK Helena Březinová, která na Islandu žila.
„Islanďané jsou velmi svérázní a EU nemají příliš v lásce. Spíše je to iracionální a jde o důsledek momentálního naladění společnosti," dodává Březinová.
Proti tlačí například mocná rybářská lobby, která se bojí zavedení evropských kvót na rybolov.
Lidé a poslanci
Názor běžných občanů Islandu na EU se shoduje i s názorem islandských poslanců. Tamní parlament schválil vstup do EU v polovině července nejtěsnější možnou většinou jednoho hlasu.
O týden později předal švédskému předsednictví oficiální přihlášku. Očekává se, že by mohl ostrov rozšířit počet členů EU na osmadvacet v průběhu dvou až tří let. Tato rychlost je možná díky tomu, že Island už řadu podmínek členství splňuje.
Definitivní slovo však budou mít občané v referendu.
Hlavní islandské banky Glitnir, Landsbanki a Kaupthing se minulý rok v říjnu položily během jediného týdne a Island je zestátnil. Zahraničním věřitelům zůstaly dlužny přes 60 miliard dolarů.
