S odvoláním na hodnověrné zdroje to uvedl bývalý izraelský velvyslanec v Teheránu Uri Lubrani v rozhovoru pro deník Jerusalem Post.
Diplomat uvedl, že sedmašedesátiletý Chameneí má velké zdravotní potíže a jeho dny u moci se chýlí ke konci.
Nástupce bude vybrán brzy
Shromáždění expertů, které se zabývá výběrem nejvyšší náboženské i světské autority v zemi, prý brzy začne vybírat jeho nástupce.
Nejvyšší duchovní vůdce koncentruje v Íránu ve svých rukách rozhodující moc. Může vetovat jakékoliv rozhodnutí parlamentu i prezidenta a zablokovat jakékoliv zákony.
Je nadřazen prezidentovi, který je volen v přímých volbách.
Chameneí zastával klíčový post od roku 1989, kdy zemřel vůdce íránské islámské revoluce a imám Ruholláh Chomejní.
Zdravotní problémy měl Chameneí už od roku 1981, když na něj spáchala atentát opoziční organizace Lidoví Mudžáhidové. V důsledku exploze nemůže od té doby hýbat pravou rukou, údajně trpěl velkými bolestmi.
Nového vůdce Írán ustanoví v době, kde vedení země čelí obvinění ze snahy vyrobit jadernou bombu a spekuluje se o možném vojenském střetu se Spojenými státy či Izraelem.
Odpůrce reforem a smíření s USA
Chameneí je považován v íránském kontextu za konzervativce, který nebyl nakloněn zlepšování vztahů se Západem a Spojenými státy. Stavěl se proti politickým a hospodářským reformám, prosazovaným předchozím prezidentem Muhammadem Chátamím.
Tábor reformistů utrpěl loni těžkou porážku, když byl prezidentem zvolen Mahmúd Ahmadínežád. Ten proslul útoky na domácí kritiky systému, snahou omezit vliv západní kultury zejména na mladé Íránce a výroky o vymazání Izraele z mapy.
Jedním z uchazečů o úřad nejvyššího duchovního je Ahmadínežádův spojenec a "učitel," ultrakonzervativní ajatolláh Muhammad Mesbah-Jazdí.
Ten volá po ještě tvrdší politice vůči oponentům a tvrdí, že názor duchovních je důležitější než demokratické volby.
Volby a pití vodky
"Kdo jsou lidé, kteří chodí k volbám? Mnozí z nich jsou chuligáni, kteří chtějí demokracii proto, aby mohli pít vodku a dělali další věci, které odporují islámu," nechal se slyšet ajatolláh.
"Pokud se tento muž dostane do nejvyšší funkce, bude to znamenat další radikalizaci režimu, psychologické vítězství pro Ahmadínežáda a tvrdou ránu pro ty Íránce, kteří usilují o demokracii a více svobod," tvdí Uri Lubrani, znalec Íránu, který v Teheránu působil až do pádu šáha v roce 1979. Po převratu a nástupu Chomejního Írán přerušil s Izraelem diplomatické vztahy.
Testem obliby Ahmadínežáda mají být zítřejší komunální volby. Očekává se, že reformisté a odpůrci prezidenta se pokusí získat většinu v metropoli Teheránu.
"Ahmadínežád nalákal lidi na sliby, že odstraní korupci, zmírní sociální nerovnost a zvýší platy. Ale zjevně se ukazuje rozdíl mezi tím, co sliboval, a co reálně nastalo," řekl agentuře Reuters Ahmadínežádův odpůrce a bývalý ministr vnitra Abdulvahíd Musáví-Larí.
Vše ale záleží na volební účasti, která byla v posledních letech slabá. Mnoho Íránců volby bojkotuje, protože podle nich nemohou nic změnit.
