Teherán - Čtyřiačtyřicet milionů íránských voličů má v pátek právo rozhodnout o nové podobě parlamentu.
Mnozí z nich patrně zůstanou doma, protože na výběr mnoho není.
O způsobilosti kandidátů dopředu rozhodovala takzvaná Rada dohlížitelů. Všemocný orgán složený z duchovních a právníků, který má pravomoc kohokoliv z voleb předem vyloučit bez udání důvodu.
Ze 7 600 lidí prošlo jen 4 600. Odmítnuti byli hlavně ti, kteří žádali reformy nebo radikálně kritizovali prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda.
- Přečtěte si: Vnuk Chomejního nesmí kandidovat ve volbách
A lidé, kteří nesouhlasí se současným režimem a přáli by si zrušení teokratické republiky, často nesmějí ani hovořit nebo psát, natož kandidovat ve volbách.
Předvolební kampaň provázela značná apatie veřejnosti, pozornost Íránců se hlavně soustřeďuje na špatnou ekonomickou situaci země.
Předpokládá se volební účast kolem padesáti procent, v Teheránu a dalších větších městech ještě nižší.
Protože v zemi nejsou povoleny politické strany, vytvořila se před volbami tři volná seskupení. Dvě v táboře islámských konzervativců (viz. grafika). Obě stojí pevně za režimem, ale rozdělují je různé názory na některé problémy.
Své hnutí vytvořili i reformisté, které vede bývalý prezident Muhammad Chátamí. Ten se v letech 1997 až 2005 neúspěšně pokoušel o demokratičtější a méně rigidní podobu režimu, ale neuspěl.
(Článek pokračuje pod grafikou)
Po protestech studentů a stoupající kritice vedení země se nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí rozhodl experimenty ukončit a s podporou ozbrojených složek a konzervativních duchovních opět zavelel k tvrdšímu kursu.
- Dále čtěte: Rozhovor íránského chargé d´affaires v ČR Nadžída Mílího pro Aktuálně.cz: Na sankce a izolaci jsme zvyklí
Součástí tohoto "protiútoku" bylo v roce 2005 zvolení Mahmúda Ahmadínežáda prezidentem. Podle kritiků režimu byly volby zmanipulované a neregulérní.
Aktuálně.cz v Íránu
Ahmadínežád při volbách sliboval chudým Íráncům, že se zasadí o spravedlivější rozdělování příjmů z prodeje ropy a zajistí růst životní úrovně hlavně pro ty, kteří dosud měli problémy se uživit.
Zatím se ale děje pravý opak. Inflace se přiblížila dvaceti procentům, nezaměstnanost neklesá pod deset procent, cena hovězího masa stoupla za poslední rok o šedesát procent, cena jehněčího za poslední měsíc o pětinu.
Přestože Íránu by jako ropné velmoci měly nahrávat současné vysoké ceny suroviny (už se přehouply přes hranici 110 dolarů za barel), nemálo Íránců tvrdí, že spíše chudnou než bohatnou.
- Dále čtěte: Světová veřejnost je k Íránu vstřícnější než OSN
"K čertu s otázkou jaderného programu! Tady mnoho lidí chodí večer do postele hladových. Bohatí bohatnou a chudí ještě více chudnou," řekl reportérovi agentury Reuters rozzlobený Íránec v jednom z teheránských obchodů.
Ahmadínežád nedávno slíbil, že má hotov plán na oživení hospodářství. Jeho součástí je podpora investic a zmenšení role státu v ekonomice. Konkrétní podrobnosti však nesdělil.
Agentura Reuters uvádí, že na íránské ekonomice se negativně projevují i sankce, uvalené Radou bezpečnosti OSN na islámskou republiku kvůli jejímu jadernému programu. Výrazně totiž omezily zahraniční ivnestice v zemi.
Parlament ani prezident ale v současném íránském systému nemají velké pravomoce. Rozhodující slovo v klíčových otázkách jako jsou ropa, ekonomika, justice, zahraniční politika nebo jaderný program má nejvyšší vůdce Chameneí.
